Švýcarská „klinika smrti“ namíchá pacientům poslední koktejl

Bern - Zařízení Dignitas ve Švýcarsku se přezdívá také „klinika smrti“, jako jediná totiž v Evropě nabízí pacientům asistovanou sebevraždu. Vůbec poprvé se teď k veřejnosti dostávají záběry z praxe tohoto zdravotnického zařízení. Reportéři dánské televize doprovázeli jednoho z klientů do poslední chvíle. Zaznamenaná svědectví pak odstartovala další kolo debat na téma eutanazie.

Dán Kaj Guldbech je už několik měsíců upoután na lůžko. Má rakovinu plic, nemůže dýchat bez přístrojů a lékaři mu dávají několik posledních týdnů života. „Stále se to zhoršuje a nechci skončit úplně ochrnutý,“ vysvětluje Kaj své rozhodnutí pro asistovanou sebevraždu. 

Ta ale v Dánsku není povolená. Kaj se proto vydal až do Švýcarska. Klinice Dignitas už zaplatil přibližně 50 tisíc korun. Ta se teď postará o vše - od přepravy až po odevzdání popela rodině. 

„Člověk má mít právo rozhodnout sám o svém osudu. Ale lidem, kteří beznadějně umírají, to není povoleno. V Dánsku za ně rozhoduje stát,“ povzdechl si Kaj Guldbech. Jeho sestra Else Holmová dodává: „Je to velice obtížná cesta, ale rozumím, proč se tak rozhodl. A je smutné, že musí cestovat tak daleko, aby mu pomohli.“ 

Dignitas „pomohl“ na onen svět 900 pacientům

Švýcarsko je jednou z mála zemí, kde je eutanazie legální. Klinika Dignitas na ní založila celou svoji existenci. Pomáhá smrtelně nemocným způsobem, který většina zemí světa považuje za vraždu. Klinika Dignitas působí od roku 1998. Od té doby „pomohla“ na onen svět devíti stovkám lidí. Byli mezi nimi i dva Češi. 

Kaje čeká ve Švýcarsku na klinice ještě lékařská prohlídka. Doktor musí nejprve potvrdit, že je pacient k eutanazii „způsobilý“. Následuje otázka, zda si Kaj své rozhodnutí nerozmyslel. Když své rozhodnutí potvrdí, lékař mu namíchá smrtelný jedovatý koktejl. Sám pacient ho pak vypije. Po požití jedu již není cesty zpět.

„Dobrá smrt“ - nejaktuálnější problém lékařské etiky

  • Eutanazie znamená „dobrá smrt“ a je to úmyslné usmrcení člověka na jeho opakovanou žádost jinou osobou (lékařem).
  • Asistovaná sebevražda je úmyslné usmrcení člověka jím samotným na jeho opakovanou žádost, přičemž lékař připraví takové prostředky, aby se pacient mohl sám usmrtit.
  • Odstoupení od léčby s následkem smrti znamená provázet pacienta kvalitní péčí a léčbou, ale odstoupit od lékařských zásahů, které by vedly k umělému prodlužování života pacienta.

Eutanazie a asistovaná sebevražda jsou z hlediska českého trestního práva nedovolené a jsou posuzovány jako vražda. Odstoupení od léčby je v Česku legální. Za legalizaci dobrovolného odchodu ze života v Česku dlouho bojují liberálové, kteří stojí zatím za jedinými dvěma návrhy zákona. Zatím poslední návrh na uzákonění eutanazie měl na stole Senát. Návrh zákona o důstojné smrti ale loni v září velkou většinou odmítl. 

Eutanazie je jedním z nejaktuálnějších problémů lékařské etiky dneška. V českém trestním zákoníku se sice sebevražda jako trestná neobjevuje, ovšem člověku, který někomu v sebevraždě napomáhá, hrozí trest až tří let. A to jsou v takových případech právě lékaři. 

Role lékařů je ale v současnosti sporná. Řada dnes už běžně používaných postupů totiž sice vede ke smrti pacienta, avšak nejsou považovány za eutanazii. „Jsou to postupy, kdy člověk umírá. Třeba opakované podávání opiátů ve stoupajících dávkách. Nakonec ten člověk zemře, nepovažuje se to ale za eutanazii,“ říká chirurg Pavel Pafko. Cílem totiž je ulehčení umírání, zejména tlumením bolestí, tyto postupy však neuspišují smrt nemocného.