Praha - Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy BIOCEV by mohlo zahájit provoz v lednu 2013. Nyní je v užším výběru spolu s dalšími třemi projekty, které se budou ucházet o evropské peníze. Pokud obstojí při posuzování mezinárodním týmem odborníků v Bruselu, pak začne jeho výstavba již v příštím roce. Na tiskové konferenci to za žadatele, kterým je Ústav molekulární genetiky Akademie věd, řekl vědecký koordinátor projektu Václav Pačes.
Rodí se nové vědecké centrum BIOCEV
BIOCEV má být centrem excelentního výzkumu a garantovat rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. Bude mít tři základní složky: výzkumnou a vývojovou, vzdělávací a uvádějící vědecké poznatky do praxe. Stane se součástí evropského výzkumného prostoru. Zaměstnávat bude 500 lidí, vychovávat 150 postgraduálních a magisterských studentů. Zpočátku by v něm měli pracovat na částečné úvazky renomovaní pracovníci pražských vědeckých pracovišť, ale počítá se především s náborem nových mladých vědců a s mezinárodními konkurzy na místa vedoucích pracovníků.
Výzkum v oboru molekulární biotechnologie je hlavním tahounem medicíny. Díky němu mohou doktoři léčit nemoci, na které se dřív umíralo. Česko proto plánuje velkolepé centrum. „Máme řadu specialistů, kteří jsou roztroušeni po různých ústavech a fakultách, ale takové zařízení, kde by ti lidé spolu mohli na jednom místě interagovat, nemáme,“ upozornil Pačes.
GALERIE
videogallery_00069094
Pačes: Nejsme ochotni jít do pastoušky
Centrum má stát ve Vestci nedaleko Prahy na parcele velké 24 000 metrů čtverečních, kterou už Akademie věd zakoupila. Výše požadované dotace je 3,25 miliardy korun, která je podle Pačese minimální. „Nejsme ochotni jít do pastoušky,“ poznamenal.
Vědecký program centra BIOCEV bude zaměřen na funkční genomiku, buněčnou biologii a virologii, strukturální biologii a proteinové inženýrství, biomateriály a tkáňové inženýrství a na vývoj léčebných a diagnostických postupů. BIOCEV také vyplní mezery v českém základním výzkumu, které nastaly po rozdělení Československa tím, že některá pracoviště zabývající se virologií zůstala na Slovensku. Součástí centra bude například takzvaná myší klinika, uvedl Pačes. Myši a potkani jsou totiž stále nenahraditelnými pokusnými zvířaty.
Upustilo se od centra magnetické resonance
Autoři projektu museli z finančních důvodů upustit od centra magnetické resonance. V této věci počítají s využitím služeb projektu Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně. Jako protiváhu mu nabídnou využívání myší kliniky.
Václav Pačes:
„Na základě znalosti dědičné informace (personalizovaná medicína) bude navrhovat léky přímo šité na míru dotyčnému člověku a nejen to. Bude moci léky konstruovat s racionálními argumenty, proč je takový lék vyvíjen. V programu BIOCEV počítáme s tím, že budeme mít několik základních programů včetně centrálních laboratoří, které budou schopny dát tohle všechno dohromady.“
Univerzita Karlova je podle rektora Václava Hampla garantem studijních programů. Rektor uvedl, že jsou nyní počty vysokoškolských studentů v Česku nadstandardní, neplatí to ale o studiu doktorském. BIOCEV by měl tento nedostatek pomoci odstranit. „My bychom rádi koncipovali i nové studijní programy zaměřené na biotechnologie a ty by se realizovaly už v novém areálu,“ řekl rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.
V sousedství centra BIOCEV jsou podle Pačese už nyní firmy, s nimiž by mohlo toto centrum efektivně spolupracovat, například výrobce léčiv Zentiva. Očekává také, že bude BIOCEV generovat mnoho dalších firem, které budou výsledky vědeckých výzkumů uvádět do praxe. Je to také podmínkou pro získání evropských peněz, dodal.