Nový satelit má lépe varovat před živly

Pleseck (Rusko) - Na oběžné dráze kolem Země je nový satelit Evropské vesmírné agentury. Jeho úkolem je poskytovat přesnější předpovědi počasí a rychleji varovat před živelními pohromami na základě sledování cirkulace vody. Každý rok na světě kvůli hurikánům, vichřici, záplavám nebo suchu umírají a strádají miliony lidí. Lidé by nyní měli mít čas se na nepřízeň počasí lépe připravit. Satelit SMOS vynesla do vesmíru raketa z ruského kosmodromu v Plesecku. Na oběžnou dráhu Země se dostal i malý satelit Proba-2, na jehož palubě jsou i přístroje českých vědců.

„Nejdůležitější z celé mise je změřit na celé planetě vlhkost půdy a salinitu oceánů. To jsou dva hlavní faktory, které ovlivňují cyklus vody,“ vysvětlila manažerka mise SMOS Susanne Mecklenburgová z Evropské vesmírné agentury.

Odpovědi na to, jaké bude počasí, jsou podle vědců v koloběhu vody. Pokud tekutina správně přechází z pevniny do oceánů a z nich do atmosféry, je vše v pořádku. Když se na této cestě něco pokazí, příroda to dokáže vyřešit způsobem, který nebere ohled na lidi.

Satelit, jehož jméno je zkratkou anglického názvu Soil Moisture and Ocean Salinity (vlhkost půdy a slanost oceánů), nese jediný měřicí přístroj - interferometrický radiometr MIRAS. Satelit SMOS bude kontrolovat změny vlhkosti a slanosti moří po celé planetě. Pokud vědci zaznamenají výkyvy, dokážou z nich určit, jaká pohroma se na daný region žene, a vyšlou varování.

Družice má v průměru zhruba osm metrů, váží 658 kilogramů a vypadá jako vrtule helikoptéry. Do plného provozu přejde přibližně za šest měsíců. Projekt Evropské vesmírné agentury stál 315 milionů eur (8,3 miliardy korun) a na oběžné dráze má pracovat nejméně tři roky.

Na orbitu je i satelit s přístroji českých vědců

Společně se SMOS vynesla ruská raketa Rokot na orbit i malý pokusný satelit Proba-2, který v příštích dvou letech v kosmu prověří nové technologie, jež by mohly být použity při budoucích misích. Asi 135 kilogramů vážící družice evropské agentury má na své palubě i dva přístroje českých vědců, jež budou analyzovat okolní plazmu.

Přístroj TPMU bude měřit hustotu a teplotu iontů, jejich složení a elektronovou teplotu a zařízení DSLP je určené ke studiu magnetosférické plazmy. Na vývoji obou zařízení se podílela brněnská společnost CSRC spolu s vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Následky záplav na Filipínách
Následky záplav na Filipínách