Brazzaville (Kongo) – Do válečných konfliktů jsou i přes přísné právní úpravy stále zapojovány také děti. Osoby bez životních, natožpak bojových, zkušeností fungují v armádách jako vojáci i podpůrné složky v podobě spojařů nebo špionů. Ačkoliv se během 20. století objevilo mnoho pokusů zamezit dětskému verbování, mladistvých vojáků jsou i dnes po celém světě statisíce. Působí minimálně v 16 zemích zejména na africkém kontinentě. OSN proto nyní navrhuje, aby děti s válečnou minulostí byly vždy považovány za oběti, nikoliv za pachatele.
OSN chce osud dětských žoldáků zlepšit právní úpravou
Nedobrovolnou zkušenost mnoha dětí z konfliktních oblastí ilustruje osud konžských mladíků Johna a Charlese. Vojáci si pro ně před lety přišli přímo do školní třídy. Polovinu kolektivu zabili, zatímco druhým umožnili o svůj život bojovat – v terénu proti nepříteli. Oba kamarády vojáci zařadili do druhé skupiny. „Většinu z nich už do dneška zabili. Ostatní onemocněli a zemřeli v lesích,“ popisuje John.
Z válečného koloběhu vytrhl Charlese, Johna a jejich druhy muž jménem Murhabazi Namegabe. Aktivista chce s pomocí Amnesty international vyvést z moci ozbrojených skupin co nejvíce dětí a vrátit je do normálního života. „Děti k nám přicházejí úplně zesláblé, a to fyzicky i psychicky. Často jsou nemocné, traumatizované. V okamžiku uvítací slavnosti, když ničí své uniformy, se začínají hojit jejich rány,“ řekl Namegabe.
Příběh Namegabeho zachráněných svěřenců se šťastným koncem je však ve světě dětských žoldáků spíše výjimkou. Fenomén dětských vojáků není minulostí, na světě jich dnes slouží okolo 250 tisíc. Dokážou navíc zastat potřebné vojenské vlastnosti – loajalitu, poslušnost a bezmezné plnění rozkazů. Velitelé si navíc respekt vynutí snadněji. Děti z mimořádně chudých poměrů jsou totiž na svých nadřízených mnohdy existenčně závislé. „Když řekli, abych zabíjel, zabíjel jsem. Když řekli, abych znásilňoval, udělal jsem to. Musel jsem. Neměl jsem na výběr,“ uvedl bývalý dětský voják.
Po skončení konfliktu děti často čelí stíhání za válečné zločiny a šance na řádnou obžalobu je pro ně mizivá. Podle nové studie OSN proto nemají být souzeny děti, ale ti, kdo je naverbovali. OSN navíc chce, aby hlasy bývalých dětských válečníků častěji zněly u soudu v roli svědků a žalobců. Státy by podle studie měly zavést takové mechanismy, aby se zneužité děti mohly dožadovat odškodnění. Válka navíc dopadá na děti i psychickou újmou. Během konfliktů se stávají oběťmi i svědky mučení, znásilňování či krveprolití.
Děti v konfliktech (zdroj: ČT24)