Dobbiaco – Pěší turistika láká za dobrého počasí nejednoho zájemce o aktivní dovolenou. Cílem Čechů se v posledních letech stále častěji stávají Alpy. Túry v Krkonoších nebo Beskydech si prošel téměř každý, Rakouské, Švýcarské nebo Italské Alpy ale svou rozmanitostí nemají v Evropě konkurenci. Jedním z nejnavštěvovanějších míst jsou právě Italské Dolomity s nejvyšší horou, třítisícovkou s názvem, jenž na první pohled pobaví – Marmolada. Největší atrakcí je ovšem skupina skalních štítů Tre Cime di Lavaredo vypadajících na první pohled opravdu jako „tři prsty“. Obejít tento zázrak přírody trvá po bezpečných turistických stezkách pouhých pár hodin. Dolomity ale nejsou jen hory, jezera, ledovce a nedotčená příroda - vypráví i kus historie. Dodnes je možné projít místa, kudy vedla rakouská a italská linie za první světové války. V horách žili vojáci i několik let a postavena tu byla řada pevností.
Dolomity - „Tři prsty“, Marmoláda i stopy po válečných zákopech
Italské Dolomity se dělí na Západní a Východní, pravděpodobně nejoblíbenější oblast ale představují Sextenské Dolomity. Dostat se k Tre Cime di Lavaredo není chvilková záležitost, trasa z Prahy do Dolomitů přesahuje 700kilometrovou vzdálenost. Nejlepší je proto noční přejezd autobusem nebo vlastním automobilem a ráno vyrazit rovnou na túru.
V relativní blízkosti Tre Cime se nacházejí tři městečka - Dobbiaco, Cortina a San Candido, v nichž je možné se ubytovat, ať už v dražším hotelu, motelu či apartmánu. Italové většinou nepočítají s možností, že by turisté chtěli na místě zůstávat kratší dobu než jeden týden, kdo ale pečlivě hledá, najde nakonec i nocleh na dvě nebo tři noci třeba i se snídaní. Samozřejmě si za to připlatí.
Co je „dolomit“?
Pohoří za své jméno vděčí francouzskému učenci, mineralogovi a dobrodruhovi Deodatu de Dolomieu (1750 - 1801), který si jako první všiml odlišného složení horniny, z níž jsou Dolomity složeny. Chemické složení dolomitu je CaMg(CO3)2. Název dolomit byl později přenesen na všechna pohoří vytvořená z horniny se stejným chemickým složením. Turistický název Dolomity se ujal teprve po 1. světové válce.
Zdroj: Wikipedie
Pro výlet do Parco Naturale Dolomity di Sesto, jak zní oficální italský název, je nejlepší zvolit trasu od Dobbiaca, která vede kolem dvou horských jezer, u nichž stojí za to udělat si zastávku. První z nich se nazývá Lago di Dobbiaco, druhé Lago di Landro. V jezerech se zrcadlí samotné Dolomity, což za pěkného počasí představuje nezapomenutelný zážitek.
Horolezci mají jasný cíl - vrchol Cima Grande
K Tre Cime di Lavaredo vede klikatá silnička druhé třídy, autobus nebo vlastní automobil se dá zaparkovat přímo u chaty Auronzo ve výšce 2 320 metrů nad mořem. Odtud lze podniknout túry menšího či většího rozsahu. Kratší několikahodinová túra vede od chaty Auronzo k chatě Lavaredo a přes Locatelli k Malga Langalm a zpět. Cesta se dá prodloužit od Lavadera k chatě Pian di Cengia. Na delší trasy se vyplatí pořídit trekingové hole.
Tre Cime, neboli Tři prsty, tvoří nejvyšší Cima Grande, tyčící se do výšky 2 999 metrů, a o něco nižší vrcholy Cima Ovest a Cima Piccola. Kolem Tří prstů se nacházejí rozlehlá suťová pole. Dobýt jeden z vrcholů je cílem zdatných horolezců, v okolí Tre Cime ovšem existují méně obtížné ferraty, na nichž je možné potkat i děti. Cima Grande dobyl jako první Paul Grohmann, rakouský horolezec, a to roku 1869.
Dolomity vypráví i kus historie - muzea nacházející se na otevřeném prostranství - Lagazuoi, 5 Torri a Tre Sassi představují nejrozsáhlejší a nejrozmanitější stopu po zákopových opevnění vybudovaných během první světové války v Dolomitech. Všechna tři muzea přitom leží ve vzdálenosti zhruba pět kilometrů ve výšce přes dva tisíce metrů.
5 Torri je v zimě dostupné na sněžnicích
Každé muzeum se ovšem vyznačuje jinými aspekty – Rakušané bránili alpská údolí v Tre Sassi, fronta vedla horami, ale i doly v Lagazuoi a italská obranná linie má své pozůstatky ve 5 Torri. K muzejím vedou lanovky, turisté se mohou podívat ve 5 Torri s baterkou i po úzkém žebříku do úkrytů. Muzeum je navíc dostupné i v zimě na lyžích nebo sněžnicích, což si ale žádá odvahu. Ubytování, restaurace nebo autobusy pak lze najít v blízkém Falzarego Pass.
Dolomity nejsou ale jen Tre Cime a válečná historie. Kdo sem vyrazí, neměl by vynechat výlet k nejvyšší hoře Marmoláda. Parkoviště se nachází u jezera Lago di Fedaia a většina turistů si výšlap na Marmoládu zkracuje lanovkou vedoucí k chatě Pian dei Fiacconi. Otevřená kovová lanovka se stává za bouřky vysoce adrenalinovým zážitkem. Od chaty ve výšce přes dva a půl tisíce metrů je ovšem nádherný výhled na ostatní vrcholy Dolomit.
Zajímavosti:
Před první světovou válkou probíhala Marmoladou část hranice a fronty mezi Rakouskem a Itálií. Rakušané v ledovci vybudovali celé vojenské městečko, ale při největším lavinovém neštěstí v Alpách přišli o 300 vojáků. Ústup ledovců dnes občas vyplavuje mrtvé nebo výzbroj.
Zdroj: Wikipedie
Marmoláda ční do výšky celých 3 342 metrů. Vrchol dobyl poprvé opět Grohmann, a to v roce 1864. Na severní straně Marmolády se rozprostírá největší ledovec v Dolomitech, na kterém si může každý zkusit od chaty kousek vylézt. Horolezci dobývající vrchol se už ale neobejdou bez cepínu.
Letní i podzimní Dolomity opravdu stojí za vidění. Kdo nechce zůstávat po celou dobu pobytu v Itálii pouze v horách, může si udělat zhruba stokilometrovou vyjížďku za památkami do světoznámých Benátek nebo zakotvit u Lago di Garda, jezera připomínajícího moře. Navíc i v horách a jejich okolí si turisté mohou pochutnat na skvělé italské pizze.