Nová ruská vojenská doktrína: NATO jako hrozba a první jaderný úder

Moskva - Ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsal novou vojenskou doktrínu země. Dokument za hlavní hrozby pro Rusko označuje rozšiřování Severoatlantické aliance a budování americké protiraketové obrany. Dokument, který Kreml zveřejnil na své internetové stránce, počítá i s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první. Dokument byl vypracován již loni v listopadu, ale jeho zveřejnění se odkládalo.

„Rusko si vyhrazuje právo použít jadernou zbraň v odpovědi na použití jaderných či jiných typů zbraní hromadného ničení proti němu a jeho spojencům, jakož i v případě napadení Ruska konvenčními zbraněmi, pokud by byla ohrožena sama existence státu,“ praví doktrína. Mezi hlavními vnějšími hrozbami doktrína jmenuje snahy globalizovat roli NATO a přiblížit vojenskou infrastrukturu aliance k ruským hranicím „i cestou rozšiřování paktu“. Moskva vehementně protestovala proti rozšiřování NATO, které stále vnímá jako pozůstatek studené války, o země bývalého východního bloku. Zvláště ostře se staví proti případnému vstupu Ukrajiny a Gruzie do aliance.

Protiraketová obrana je pro nás hrozba

K hlavním vnějším hrozbám doktrína řadí i vytváření systémů protiraketové obrany, militarizaci kosmu a rozmísťování vysoce přesných nejaderných strategických zbraní.

Rusko od počátku odmítalo dřívější americké plány vybudovat v Česku a v Polsku protiraketový štít, kterých se nový americký prezident Barack Obama zřekl. Nadále však spojuje Obamou upravené plány na protiraketovou obranu s novou dohodou o omezení jaderných zbraní a žádá, aby konvenční strategické zbraně podléhaly stejným omezením jako jaderné.

Za další vnější hrozby doktrína označuje územní nároky vůči Rusku a jeho spojencům a vměšování do jejich vnitřních záležitostí. Jako ohrožení Moskva vnímá i přítomnost cizích vojenských kontingentů v sousedství Ruska a jeho spojenců.

Ilustrační foto
Ilustrační foto