Turecko protestuje proti švédské rezoluci k Arménii

Stockholm/Ankara - Turecko odvolalo svou velvyslankyni ve Stockholmu poté, co švédský parlament označil zabíjení Arménů osmanskými jednotkami během první světové války za genocidu. Premiér Recep Tayyip Erdoğan švédskou rezoluci ostře odsoudil a odvolal společný summit obou zemí plánovaný na polovinu března. Švédský parlament rezoluci přijal bez ohledu na záporné stanovisko švédského ministra zahraničí Carla Bildta. Švédští poslanci tak následovali zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, který nehledě na protesty Ankary vydal obdobné prohlášení minulý týden.

 

Turecká velvyslankyně Tergün Korutürková v televizi vyjádřila politování nad tím, že se švédští poslanci rozhodli „hrát si na historiky“. Dodala, že nyní Švédsko co nejrychleji opouští. Také ministr Bildt vyjádřil nad usnesením politování, protože podle něj může narušit probíhající usmiřovací proces mezi Arménií a Tureckem, který je značně křehký.

Turecko a Arménie loni v říjnu podepsaly protokoly, jejichž cílem je obnovit diplomatické vztahy mezi oběma státy, otevřít společné hranice, a ukončit tak dlouholeté nepřátelství. Aby dohoda začala platit, musejí ji ještě ratifikovat parlamenty obou zemí a podobné kroky jiných parlamentů by mohly tureckou ratifikaci zmařit.

Masakry Arménů za osmanské říše jsou dlouhodobou překážkou v narovnání vztahů mezi Ankarou a Jerevanem. Řada z nich se uskutečnila formou pochodů smrti do syrské pouště, během nichž většina účastníků zahynula vyčerpáním, hladem a žízní. Arménie masakry označuje za genocidu. Tento termín však Ankara odmítá a ostře protestuje proti snahám ostatních zemí používat ho. Podle Jerevanu v letech 1915-1917 zahynulo při vraždění a deportacích v osmanské říši přes půldruhého milionu Arménů. Turecko připouští jen 300 tisíc až 500 tisíc mrtvých, které ale označuje za válečné oběti.