Praha - Menší počet vajíček, ale i větší množství genetických poruch a s tím i riziko, že se z vajíčka ženy nevytvoří zdravé embryo. I to je důsledek neustále se zvyšujícího věku nastávajících matek. Japonští vědci se proto pustili do zajímavého experimentu. Jejich strategie je zdánlivě jednoduchá: opravit poškozená vajíčka. Tým doktora Atsushiho Tanaky navíc věří, že už za několik let by nový postup mohl pomoci vytvořit nejen téměř dokonalé děti, ale také snížit nemocnost a prodloužit věk lidí.
Děti možná už brzy budou mít tři biologické rodiče
„Napadlo mě, že bychom mohli zkusit implantovat jádra starých vajíček do cytoplazmy vajíček od mladší dárkyně, a úspěšnost oplodnění pro starší matky by tak mohla vzrůst,“ uvedl Tanaka.
Etický problém?
Milénium (zdroj: ČT24)
Je to hybrid a modifikovaný jedinec, oponují kritici pokusu japonského vědce. Dítě, které takto přijde na svět, bude mít totiž tři rodiče, což je problém jak z pohledu etiky, tak i zákonů. „Někteří lékaři se obávají, že takové mixování genů povede k dalším vadám někdy v budoucnu. Já si to ale nemyslím. Testovali jsme tento princip i na myších a dalších zvířatech, abychom zjistili, jestli mitochondriální DNA nemutuje. A došli jsme k závěru, že míchání genů na něj vliv nemá. Jsem proto přesvědčen, že pro budoucí generace tento postup neznamená žádné riziko,“ vysvětlil Tanaka.
Většina genetických vad je způsobená právě degradací cytoplazmy, tedy obalu, který chrání jádro vajíčka. V něm se nacházejí i mitochondrie, drobná tělíska, která zajišťují metabolismus buňky, jsou jejím dýchacím a energetickým centrem a také nositeli genů. Vadné mitochondriální DNA matky může u dítěte způsobit duševní poruchy, slepotu, hluchotu nebo roztroušenou sklerózu.
Ani experiment japonských vědců však nepomůže všem matkám v jakémkoli věku. „Maximální věk matky by měl být okolo čtyřiceti. Pak už úspěšnost klesá,“ upozornil Tanaka. Metoda je podle něj vhodná ke klinickému použití. Jeho tým už totiž úspěšně zopakoval tento postup na 31 vajíčkách. Pětadvacet bylo životaschopných. Sedm z nich pak vědci laboratorně oplodnili mužskou spermií. Vývoj raných embryí pak ale zastavili. Jedinou bariéru tvoří teď podle vědců opravdu jen zákony a etika. „Dostali jsme už nabídky například ze Spojených států, Kanady nebo Španělska. Pokud jim to zákony dovolí, chtěli by s námi spolupracovat,“ dodal Tanaka.