Ženeva - V obřím podzemním prstencovém urychlovači u švýcarské Ženevy se dnes dva protonové paprsky srazily silou 7 teraelektronvoltů, a splnily tak očekávání vědců. Zachycené výsledky srážek nyní budou vyhodnocovány, další experimenty s vysoce energetickými srážkami částic mají pokračovat. Kolize podobající se velkému třesku přinese podle vědců mnoho nových poznatků a měla by potvrdit současné představy o podstatě světa kolem nás. Netrpělivě očekávaný epochální experiment, který má simulovat podmínky velkého třesku, se tak na několikátý pokus podařil. Vědci shromáždění v řídicím středisku pokusu u Ženevy propukli v jásot a tleskali, když jim informační systém předal údaje o dosažení srážky. Průběh experimentu mohou lidé sledovat na internetových stránkách projektu LHC.
Opakovaný pokus s malým velkým třeskem se podařil
Ještě dnes dopoledne přitom CERN oznámil, že nadějně rozběhlý pokus byl po banální závadě automaticky zrušen bezpečnostním systémem. Elektrická závada na jednom z magnetů spustila ochranný mechanismus, který automaticky odklonil rychlé částice z okruhu urychlovače. Fyzici však hned upozorňovali, že v podstatě šlo jen o rutinní problém u tak složitého zařízení, jakým LHC je.
„Je to úspěšný a slibný začátek, ale poznatky, na které se připravujeme dvacet let při výstavbě urychlovače LHC, budeme zpracovávat příští období. Dnešek je symbolickým úspěšným začátkem této expedice,“ prohlásil Petr Závada z Fyzikálního ústavu AV. Nyní se urychlovač podle českého fyzika nachází v období ladění. „S problémy musíme počítat. Byli bychom naivní, kdybychom tvrdili, že problémy nebudou. Nicméně máme všechny důvody v tento den být optimisty.“
Honba za tajemstvím hmoty
„Při srážce, ostatně jako při srážkách jiných částic o vysoké energii, vzniknou nové částice, které zaznamenají detektory,“ vysvětlil Jiří Rameš z Fyzikálního ústavu AV. Pokus možná odhalí tajemství vesmíru. Vědci totiž o hmotě, ze které je všechno kolem nás, vědí stále málo. „To, co se umí popsat naším modelem, odpovídá tak čtyřem procentům veškeré hmoty a energie ve vesmíru,“ upozornil Rameš.
Většinu tvoří temná hmota a temná energie. Srážka protonů možná ukáže, jak vypadaly částice hmoty krátce po vzniku vesmíru. Existují také kritici, kteří se obávají, že se experiment vymkne z rukou a v ženevském urychlovači vznikne černá díra, která postupně pohltí planetu. „Na to se tvářím tak, že o tom něco vím a já se nebojím. A to, že si hrajeme s částicemi, to není hazardování s osudem lidstva. To je pokus o pokrok ve vědě,“ podotkl fyzik Jiří Dolejší.
Fyzik Rupert Leitner k možnosti vzniku velké díry:
„Kdyby taková možnost existovala, tak kosmické záření, které přichází na Zemi, za dobu její existence několik miliard let by už dávno takovou věc způsobilo a Země by neexistovala.“
Energie se zvýší až na 7 teraelektronvoltů
První experimenty, při kterých byla vytvořena uměle látka, jaká byla ve vesmíru pouhých deset mikrosekund po jeho vzniku, byly v CERNu provedeny již v roce 2000. Vznikla tím podle českého fyzika Petra Kulhánka nová forma látky, kterou vědci nazývají kvark-gluonové plazma. Její studium poskytne přesný obraz toho, jak vznikal vesmír. Proto se těmto experimentům začalo říkat „malý třesk“, jakožto paralela ke skutečnému velkému třesku, při kterém vznikl vesmír.
V obřím urychlovači jsou proti sobě naváděny dva protonové paprsky, každý o síle 3,5 teraelektronvoltů (TeV). Při srážce se jejich energie sčítá, tedy jde o sedm TeV. Elektronvolt odpovídá kinetické energii, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu. Předpona tera znamená mocninu deset na dvanáctou, tedy označuje bilion základních jednotek. Energie vkládaná do pokusu má být v následujících dnech zvyšována.
Vysokorychlostní srážky by měly podle plánů nepřetržitě pokračovat 18 až 24 měsíců s výjimkou údajně krátké technické odstávky na konci tohoto roku. „Teprve až bude experimenty zaznamenáno dostatečně velké množství srážek, jejich výsledků, dají se očekávat nějaké převratné fyzikální výsledky,“ dodal Rameš.