Hongkong - Nezávislý čínský režisér Sü Sin natočil bez vědomí čínských úřadů šestihodinový černobílý dokumentární film zachycující katastrofální požár kina, který si v roce 1994 v odlehlém městě Kche-la-ma-tchaj (Karamay) na západě země vyžádal 325 převážně dětských obětí. V neděli měl snímek světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Hongkongu. Od neštěstí sice uplynulo už 16 let, mnoho otázek ale zůstává nevyřešeno. Děti například musely v hořícím kině počkat a pustit ven nejdřív funkcionáře. Mnoho východů bylo zamčeno a dětem nebyly stále vystaveny úmrtní listy.
Čínský režisér tajně natočil film o smrtícím požáru z roku 1994
V případu požáru v Kche-la-ma-tchaj bylo 13 místních představitelů odsouzeno k trestům odnětí svobody až do výše sedmi let za zanedbání svých povinností a rodičům bylo vyplaceno odškodné, mnozí z nich jsou ale stále přesvědčeni, že vláda pro postižené neudělala dost.
Režisér Sü se v den 13. výročí tragédie objevil bez ohlášení u hrobů obětí s malou kamerou a představil se rodičům, kteří přišli vzpomenout na své děti. Následně se mu podařilo vystopovat více než 60 rodičů obětí a přitom se vyhnout sledování čínských úřadů. Že by se dočkal promítání svého dokumentu v pevninské Číně, si ale iluze nedělá.
„Je naprosto nemožné, aby byl tento film distribuován v Číně. Přinejmenším teď to možné není,“ řekl Sü, který využil větších svobod v někdejší britské kolonii Hongkongu k jedinému uvedení snímku na čínské půdě.
Filmem Karamay neprovází diváky vypravěč a není k němu ani doprovodná hudba, materiál mluví sám za sebe. Zaznívají tak dlouhé monology rodičů zemřelých dětí, z nichž je patrná hloubka jejich zármutku. Nejdojemnější rozhovor je ten, v němž vystupuje přeživší školačka. Sü nejprve ukazuje její zjizvené nohy, pak přehrává její výpověď proti černému plátnu a nakonec odhalí její zohyzděnou tvář a ruce.
Režisér rovněž nabízí unikátní záběry přímo na požár a jeho následky - nemocniční pokoj s naskládanými těly uhořelých. Videonahrávku získal Sü od rodičů, z nichž někteří údajně pracují u místní policie a měli přístup k materiálům, které s největší pravděpodobností nebyly nikdy odvysílány.