Nová strategie USA: Omezit roli jaderných zbraní a nevyvíjet nové

Washington – Dva dny před začátkem pražského summitu zveřejnila americká vláda svou novou jadernou strategii. Podle ní USA omezí roli jaderných zbraní ve své bezpečnostní koncepci a nebudou vyvíjet nové jaderné zbraně. Vůbec poprvé je hlavním cílem této strategie snaha zabránit jadernému terorismu a šíření jaderných zbraní. Spojené státy se také poprvé od vynálezu jaderné pumy vzdaly možnosti preventivního jaderného úderu - s výjimkou Íránu a Severní Koreje.

Washington také hodlá zeštíhlit svůj nukleární arzenál. Spojené státy ale nadále chtějí mít dostatečný počet těchto zbraní, aby odradily možné útočníky a mohly dostát svým závazkům vůči spojencům.

Spojené státy podle strategie nepoužijí nukleární zbraně proti nejaderným státům, které dodržují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT). Nukleární útok by jim nehrozil, ani kdyby napadly USA biologickými či chemickými zbraněmi nebo ochromily USA rozsáhlým kybernetickým útokem. USA nicméně upozorňují, že země, jež by na ně těmito zbraněmi zaútočila, musí počítat s ničivou vojenskou odpovědí. Vzhledem k rychlému vývoji chemických a biologických zbraní si také ve strategii ponechávají možnost změny svého stanoviska.

Barack Obama v prohlášení k nové strategii:

„Přijímáme specifické a konkrétní kroky proto, abychom snížili roli jaderných zbraní a zachovali si svou vojenskou převahu, odstrašili útočníky a zajistili bezpečnost Američanů.“

Plán počítá s výjimkami vůči státům, jako je Írán či Severní Korea, které odmítají dohody o nešíření jaderných zbraní. I u těchto zemí ale Washington upozorňuje, že počet případů, kdy by USA mohly použít jaderné zbraně jako první, je omezený. Američané zdůrazňují, že nukleární zbraně by proti těmto zemím byli ochotni použít jen za „extrémních okolností“, aby chránili „životně důležité zájmy své i svých partnerů“.

Spojené státy podle dokumentu chtějí jednat s Čínou a Ruskem o „stabilnějších a transparentnějších strategických vztazích“. Spolu se zvýšeným úsilím směrem k nešíření jaderných zbraní to je v příštích letech jediná cesta, jak na celém světě zvýšit bezpečnost, uvedlo americké ministerstvo obrany.

Hlavní body nové jaderné strategie USA:

1. zabránit šíření jaderných zbraní a nukleárnímu terorismu;
2. snížit roli amerických jaderných zbraní v národní bezpečnostní strategii;
3. zachovat strategický odstrašovací a stabilizační potenciál amerického jaderného arzenálu i po jeho redukci;
4. posílit regionální odstrašovací roli a ujistit spojence a partnery Spojených států o ochraně jejich bezpečnostních zájmů;
5. udržovat bezpečný, zajištěný a efektivní jaderný arzenál.

Nová strategie má dokázat, že Obama bere vážně vizi světa bez jaderných zbraní

První jaderná strategie USA vznikla v roce 1954. Amerika byla nejsilnější jadernou velmocí světa. Jenže její hlavní nepřítel - Sovětský svaz - měl drtivou převahu v pozemním vojsku. Pentagon reagoval koncepcí takzvané drtivé odvety. Moskvu měla od útoku na slabě chráněnou západní Evropu odradit hrozba masivního jaderného náletu na sovětská města. Změna přišla s prezidentem Kennedym - masivní odvetu nahradila tzv. pružná odveta. Ta měla především zabránit tomu, aby se každý drobný incident změnil v jaderný konflikt s miliony obětí.

USA se ale ani po skončení studené války nevzdaly nároku udeřit jadernými zbraněmi jako první. Například George Bush mladší hrozil preventivním útokem i zemím vlastnícím chemické a biologické zbraně. Obamova vláda seznam možných cílů jaderného náletu maximálně ztenčila na země, které nerespektují smlouvu o nešíření jaderných zbraní, tedy v první řadě na Írán a Severní Koreu. Jasné je i poselství nové koncepce - ukázat těsně před summitem v Praze a následnou konferencí o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu, že Obama bere opravdu vážně vizi bezjaderného světa, kterou představil loni v Praze.