Zatímco spala, naučila se plynně německy

Split – Třináctiletá dívka z dalmatského Kninu v Chorvatsku ležela v nemocnici kvůli vysokým teplotám, upadla do bezvědomí. Z něj se nakonec probudila, k překvapení všech ale dívka mluvila plynně německy, i když měla před nemocí jen omezené znalosti němčiny.

„Takové události se stávají, není to naprosto ojedinělý případ, na druhé straně je to spíš výjimečná záležitost. Řekněme, že zlepšení mohlo nastat, ale nevěřím tomu, že by to mohlo být nějaké radikální zlepšení,“ okomentoval ve studiu ČT24 dívčinu znalost němčiny předseda České společnosti pro neurovědu Josef Syka. 

„Předpokládám, že stav je přechodný a že se vrátí k původnímu stavu. Je to stav vyvolaný bezvědomím a ději v mozku, které jsou specifické pro bezvědomí,“ dodal. Poznamenal ovšem, že v takových případech, kdy člověk začne mluvit plynně cizím jazykem, i když to před tím neuměl, je nutná určitá znalost daného jazyka. „Ta znalost se nějakým způsobem zkvalitní, ale jen na přechodnou dobu,“ popisuje proces Syka. Podle něj se v bezvědomí mimořádně aktivují paměťová centra, která po jistou dobu fungují specificky, není tak možné, aby po probuzení z komatu člověk mluvil jazykem, který v životě neslyšel. 

Odborníci nazývají stav, kdy lidé po úrazech či poškození mozku začnou mluvit jinak, syndrom cizího přízvuku. V roce 2004 byl zaznamenán příběh šedesátileté Britky Lyndy Walkerové, která po mrtvici začala mluvit s jamajským přízvukem.   

Podobnou zkušenost na vlastní kůži zažil český plochodrážník Matěj Kůs. Po nehodě v září 2007 a následném krátkém bezvědomí hovořil s lékaři výbornou angličtinou, ačkoliv do té doby znal jen pár slov. Získané znalosti angličtiny ale nebyly trvalé.

Předseda České společnosti pro neurovědu
Předseda České společnosti pro neurovědu