Slováci si připomínají šedesát let od Akce K

Bratislava – Tento týden uplynulo šedesát let od Akce K, kdy během takzvané barbarské noci státní bezpečnost a lidové milice zlikvidovaly kláštery po celém Československu. Na převážně katolickém Slovensku, kde měly řehole obrovský vliv, zasáhla státní moc velmi tvrdě. Plán jí ale úplně nevyšel. Odpor tajné církve vyvrcholil manifestací na jaře 1988. Režim proti věřícím nasadil vodní děla, byl to však už začátek jeho konce.

„Na Slovensku na rozdíl od Čech v rámci Akce K probíhaly mnohé vzpoury. Řeholníci ze Slovenska byli pod tlakem KSS vyváženi do Čech, aby úplně zmizeli z náboženského života na Slovenku. Byly také ve velké míře zničené klášterní knihovny,“ vysvětluje historik Ústavu památky národa Patrik Dubovský.

Největší protest Slováků proti likvidaci řeholí se konal před klášterem kapucínů v Pezinku, kde vznikl jeden z hlavních internačních táborů, protestovalo zde 600 lidí. Vykonstruované procesy režim trestal skutečně tvrdě. „Jeli jsme do vězení za to, že se scházíme, že se držíme svého přesvědčení, že chceme být dále řeholníky,“ vzpomíná páter Karol Ďurček.

„Církev svou nezlomností ukázala, že proti komunismu se dá nějak postavit,“ říká publicista Antol Sedlecký. Sedlecký působil v tajné církvi jako zpravodajská spojka. Přes rádio Svobodná Evropa informoval o zásazích režimu na Slovensku. Domů pak pašoval zakázanou literaturu.