Island potemněl, sopka začala chrlit lávu

Reykjavík - Islandská sopka dnes začala tryskat lávu. Sopka pod ledovcem Eyjafjallajökull na jihu Islandu se znovu silně otřásla. Oblak popela, který vulkán chrlí, již ale není tak vysoký. Přestože sopka paralyzovala leteckou Evropu, samotná erupce není z pohledu historie nikterak velká. Z osmibodové stupnice sopečných výbuchů má maximálně trojku a postupně se snižuje na dvojku.

Islandská sopka i tak dál působí problémy, a to především na samotném Islandu. Tady kvůli erupcím potemněla obloha. Zatímco minulý týden po erupci dosahoval dým do 11 kilometrů a oblak tak zmizel v atmosféře, dnes stoupá jen do výšky zhruba dvou kilometrů. Problémy místním obyvatelům působí vítr vanoucí na jih, který přináší popel do obydlených oblastí. V nejbližší obci v širokém okolí obývané asi 300 lidí, byla kvůli popelu uzavřena základní škola a školka. 

Dnes navíc začala sopka chrlit lávu. „Zjistili jsme změnu v charakteru erupce. Vulkán, který dosud chrlil především popel, nyní vypouští lávu,“ řekl pilot výzkumného vrtulníku Reynir Pétursson, který kráter přelétal. „Je to první den, co sopka vypouští lávu. Ta však neteče, ale tryská,“ dodal. Islandská média uvedla, že sopka vyhazuje do vzduchu kusy lávy velké asi jako osobní automobil. Podle vulkanologů výron lávy obvykle znamená, že erupce sopky přechází do klidnější fáze. 

České republice se zatím výrazné efekty vyhýbají. Na Teplicku podle zpráv vulkanologů padaly malé chuchvalce sopečného původu. I tak je ale znečištění vzduchu popelem minimální. Jemný prach se drží vysoko v atmosféře a může několikrát obletět zeměkouli, než zase dopadne na zem.
 

Sopečný prach tvoří střípky sopečného skla. Výbuch sopky by podle klimatologa Jana Pretela neměl ovlivnit klima, i když prach atmosféru ochlazuje, protože odráží část slunečních paprsků. Problém ale může být s ozónovou dírou. „Sopečný prach bude mít hlavně negativní dopad na zeslabení ozonové vrstvy, která nás chrání před škodlivým ultrafialovým zářením,“ tvrdí. 

Sopečný výbuch je nicméně ve srovnání s konkurencí spíš podprůměrný. Jiné sopky toho dokážou mnohem víc. Jenom deset kilometrů dál je sopka Katla. Její výbuch by mohl dosáhnout až pátého bodu stupnice. A v minulosti měly islandské sopky potenciál měnit klima ve střední Evropě. Jsou záznamy, kdy po výbuchu přišlo chladné léto. Je tak možné, že se důsledky sopečné aktivity v Česku ještě projeví.