EXPO 2010: Návštěvníci brali český pavilon útokem

Šanghaj – Na světovou výstavu EXPO 2010 v Šanghaji proudí ode dneška první návštěvníci. Šanghajská světová výstava má být největší a nejdražší v historii. Čína se tak po necelých dvou letech, kdy hostila olympijské hry v Pekingu, znovu otevírá světu a má šanci představit se jako nastupující velmoc. Očekává se, že branami projde na 100 milionů návštěvníků, kteří si budou moci prohlédnout 192 účastnických států. Organizace probíhá zatím hladce. O český pavilon je velký zájem. Během prvního dne ho navštívilo na 35 tisíc lidí.

Český pavilon zažil od prvního dne velký nápor návštěvníků. Generální komisař české účasti Pavel Antonín Stehlík odhadl jejich počet na 35 000, ačkoli předpokládaná horní hranice návštěvnosti byla 30 000 lidí denně. Pracovníky pavilonu překvapila již dlouhá fronta před dnešním plánovaným otevřením bran. A tak nelenili a lidem umožnili vstup v předstihu. Pavilon se tak prý otevřel jako vůbec první v rozsáhlém areálu.

Davy zájemců přivedl k českému pavilonu průvod pouličního divadla, jehož členové čekali za branami výstaviště na první návštěvníky již před devátou hodinou ranní místního času. České vlajky, hudbu, žongléry a akrobaty na chůdách bylo vidět a slyšet na stovky metrů. Lákadlem českého pavilonu jsou podle Stehlíka reliéfy sejmuté z Karlova mostu. Jde o dvě bronzové plakety ze sochy Jana Nepomuckého, které si v Praze turisté hladí pro štěstí.

Video Reportáž Tomáše Etzlera
video

Reportáž Tomáše Etzlera

Před pár dny list Hongkong Daily podle komisaře zařadil český pavilon mezi pět nejlepších.

Čína investovala do výstavy téměř 60 miliard dolarů

Čína neváhala vynaložit na přípravu velkolepého divadla horentní sumu peněz. Oficiální náklady jsou uváděny ve výši 4,2 miliardy dolarů, tato částka ale podle všeho pokrývá jen stavební práce přímo v areálu výstaviště a jeho provoz. Skutečné investice, včetně zdokonalení šanghajské infrastruktury, odhadují místní média na 58 miliard dolarů.

Délka šanghajského metra se za pouhý rok zdvojnásobila na 420 kilometrů tratí, zprovozněn byl nový letištní terminál, který denně obslouží desítky tisíc cestujících. Po dvouleté rekonstrukci bylo znovu otevřeno slavné nábřeží Bund vystavěné během rozkvětu města v jeho koloniální éře na začátku minulého století.

Také jednotlivé účastnické země, mezi nimiž bude poprvé kupříkladu i Severní Korea, se předhánějí v nápadech, aby návštěvníkům ukázaly co nejvzácnější a nejoriginálnější exponáty. Poprvé v historii třeba kvůli šanghajské výstavě opustila Kodaň slavná socha Malé mořské víly, která je symbolem dánské metropole.

Jak na EXPO?

Bude-li se chtít někdo přesouvat mezi pavilony v areálu rychleji, bude moci využít pouze svých končetin. Rozhodně nesmí použít ani skateboard ani kolečkové brusle. Na jednu vstupenku bude možné navštívit maximálně šest pavilonů, mezi nimiž musí být buď ten čínský nebo jeden z pěti tematických plus pět zahraničních.

Chu Jintao, čínský prezident:

„Je to příležitost pro Čínu i pro celý svět. EXPO představí Čínu - stát s pěti tisíci lety civilizace, který pomocí reforem zažívá silný rozvoj.“

Návštěvníci budou průběžně získávat informace z velkých obrazovek, jež budou umístěny v areálu, a také na více než tisícovce stanovišť mimo areál, kde budou informace poskytovat dobrovolníci. Ti budou zájemcům pomáhat i při rezervacích. Rezervačních strojů bude na dvou desítkách míst areálu přes 170 - v nich je možné zarezervovat vstup do čínského nebo jednoho z pěti tematických pavilonů. Další stroje pro rezervaci budou instalovány u vchodů do více než dvou desítek zahraničních pavilonů.

Organizátoři zájemcům doporučují, aby si po vstupu na EXPO nejprve zajistili rezervaci do čínského pavilonu. Předpokládají, že o expozice hostitelské země se budou zajímat největší davy.

Do areálu výstaviště je zakázáno nosit vlastní pití a potraviny, naopak kosmetické přípravky jsou povoleny.

Česko(slovensko) na výstavách EXPO:

1937 - Paříž

Na výstavě v Paříži patřil k vrcholům sám pavilon od architekta Jaromíra Krejcara. Budova ze skla a oceli, o níž se pochvalně vyjádřil i slavný funkcionalista Le Corbusier, se zařadila k vrcholům československé meziválečné architektury.

1958 - Brusel

0V Bruselu v roce 1958 získala československá expozice v celkovém hodnocení nejvyšší cenu - Zlatou hvězdu, a desítky dalších ocenění. Střízlivá budova pavilonu ve tvaru obráceného písmene L byla složena ze tří krychlí bez oken a obložená žlutými deskami, zdobenými mozaikou z jantarového skla. Za pavilonem byla umístěna polokruhová restaurace Praha, která byla poté převezena do Prahy a umístěna do Letenských sadů. V Bruselu slavila úspěchy i kinematografie - diváky uchvátil Polyekran (promítání filmů současně na několik pláten různých tvarů), Laterna magika či film Karla Zemana Vynález zkázy.

1967 - Montreal

K hlavním trumfům patřil proslulý Kinoautomat, třebechovický betlém, oltář mistra Pavla z Levoče nebo obrazy mistra Theodorika z Karlštejna. Úspěchy sklízela opět Laterna magika.

1970 - Ósaka

Česká prezentace byla sice poněkud skromnější, ale přesto ceněná. Po nástupu normalizace v Československu se však o ní nesmělo psát. Expozice byla založena na sochařství, přičemž některé sochy byly jinotajné. Například socha Hrozba války Vladimíra Janouška byla umístěna tak, že byl přes ní vidět sovětský pavilon. Stanislav Libenský vytvořil skleněnou řeku a v ní šlépěje okovaných vojenských bot.

1992 - Sevilla

Poslední výstava společného státu Čechů a Slováků představila především expozici představující historii a současnost českého sklářství. Diskuse vyvolal projekt pavilonu, který měl podobu jednoduchého hranolu, jehož obvodové zdi pokryl rošt z dubových trámů a na něm bylo uchyceno drátěné pletivo.

2000 - Hannover

Přípravu provázely organizační problémy - pavilon s kopií karlštejnské kaple svatého Kříže byl nakonec dokončen měsíc před zahájením výstavy a celkem jej navštívilo 1,8 milionu lidí.

2005 - Aiči (Japonsko)

Interaktivní Zahradu hudby a fantazie vidělo skoro 1,7 milionu návštěvníků. Pavilon byl relaxačním prostorem s optickými a zvukovými objekty, na které si mohli návštěvníci sáhnout.

VÝSTAVY EXPO V KOSTCE:

  • Za prvního předchůdce výstav EXPO je považována výstava, jíž v roce 1851 navštívilo v Londýně šest milionů lidí. Dominantou expozice, na níž se vedle výdobytků technického pokroku (umělý chrup, protéza či Singerův šicí stroj) objevilo i české sklo, byl "Křišťálový palác".

  • Na výstavách se představila řada slavných vynálezů, například telefon, psací stroj, oblouková lampa či fonograf.
  • Nejslavnější architektonickou památkou na výstavě je Eiffelova věž, otevřená v roce 1889 u příležitosti pařížské všeobecné výstavy. Proslulé je i bruselské Atomium (Expo 1958).
  • Nejvíce výstav EXPO se od roku 1851 konalo v USA (13), z měst pak byla nejčastějším pořadatelem Paříž (šestkrát).
  • Nejvíce prodělečným bylo v novodobé historii EXPO 2000 v Hannoveru, jež skončilo v deficitu 1,2 miliardy eur.
  • Česko bylo zastoupeno už na výstavě v roce 1851, vlastní expozici v pavilonu Rakouska-Uherska měly Čechy v roce 1900 v Paříži i v roce 1904 v St. Louis. Samostatné Československo vystavovalo poprvé v Chicagu v roce 1933.
  • Příští EXPO bude hostit italský Milán v roce 2015.