Trianon je mier, hlásali slovenští nacionalisté. V Komárně odhalili památník

Komárno – Vládní Slovenská národní strana (SNS) odhalila dnes v Komárně na hraničním mostě s Maďarskem pamětní desku k 90. výročí Trianonské smlouvy, která po první světové válce roztříštila poražené mnohonárodní Uhersko. Pro Slováky smlouva z roku 1920 znamenala historický zlom a faktický počátek novobobé státnosti, naopak Maďaři ji považují za národní tragédii. Kvůli podpisu poválečné dohody totiž přišli o třetinu území a tři milony jejich spoluobčanů zůstali mimo hranice původního státu.

Slovenští národovci se nejprve setkali v domě Matice slovenské v centru Komárna, kde si vyslechli vystoupení populistického předsedy SNS Jána Sloty a místopředsedkyně Anny Malíkové, kritizující představitele Maďarska. Poté se průvod asi 300 osob s vlajkami vydal k mostu přes Dunaj, aby odhalili černou pamětní desku připomínající den, kdy Maďarsko ztratilo rozsáhlé území odstoupené nástupnickým státům.

Pomník „by měl připomínat nám všem, ale i pánům zpoza Dunaje, že zde přecházejí vždy přes hranice a vstupují na slovenskou rodnou zem, naši rodnou zem, ne jejich!“ prohlásil při odhalování desky Slota. Vysloužil si potlesk svých příznivců, které nabádal, aby v blížících se volbách dali hlas jeho straně.

Ján Slota, předseda SNS

„Chceme tímto ukázat celé Evropě, že si nedáme vzít ani píď slovenské země. Až po čáru na tomto mostě bude tato zem vždy slovenská. Dáme i život za to, aby zůstala slovenská.“

Tím, že některé maďarské politické kruhy zpochybňují Trianonskou smlouvu, podle Sloty zpochybňují i suverenitu Slovenské republiky. „Toto je naše odpověď na provokace maďarských politiků strany Fidesz, pana Orbána a neonacistické straně Jobbik. My jsme autochtonní národ, který tu žije 1 500 let,“ prohlásil Slota.

Téma, které vyburcovalo politické vášně, je však pro běžné lidi v pohraničí uzavřenou kapitolou z učebnic dějepisu. „Ve Slovenském Novém Městě absolutně nikdo nemá s nikým nic. Nikomu nedělá problém, že je Slovák anebo Maďar,“ tvrdí jedna z obyvatelek pohraničního města.

Trianon je maďarské národní trauma

V ulicích Komárna proti akci národovců nikdo neprotestoval, takže se klid ve městě podařilo udržet i bez desítek policistů, kteří byli i se služebními psy připraveni zasáhnout. Nakonec jen zastavili dopravu, když průvod přívrženců SNS vyrazil k novému památníku. Ten po skončení akce zůstal pod kontrolou bezpečnostní služby.

Zsolt Várkonyi, Jobbik

„Vše špatné, co tu dnes máme, má počátek v dohodě z Trianonu.“

Smlouva vyvolala u většiny Maďarů pocity křivdy a trauma z rozdělení národa není ani po devadesáti letech zcela zhojeno. Maďarský parlament se kvůli výročí mimořádně sešel a prezident zde pronesl projev. „Kulturní společenství jsou nezávislá na státních hranicích a státních občanstvích,“ řekl prezident podle agentury DPA. Současně by však tato společenství měla státní příslušnost respektovat, protože „neusilují o to spojit se v jediném politickém národu“, zdůraznil. Podle DPA tak podtrhl významový odstín svého postoje vůči čelným představitelům vládnoucí pravicové strany Fidesz premiéra Viktora Orbána, kteří opakovaně mluví o „přeshraničním opětném sjednocení maďarského národa“.

"Ostatní lidé dost často nechápou, že Trianon pro Maďary znamená otázku existence početných maďarských komunit v zahraničí, upozorňuje historik Czabo Zahořan. Zájem o maďarskou menšinu je tudíž i pro současné maďarské politiky samozřejmou agendou. Citlivého tématu se chopila i maďarská krajní pravice. Extrémně pravicová strana Jobbik proto dnes po setmění vyráží do ulic.