Nizozemci volí parlament, favority jsou liberálové a antiislamisté

Brusel/Amsterodam – Nizozemští občané dnes v předčasných volbách volí nový parlament. Výsledek ostře sledovaných voleb může a pravděpodobně přepíše politickou mapu země. Nejsilnějšími stranami totiž jsou opoziční liberálové Marka Rutteho (Lidová strana pro svobodu a demokracii – VVD), kteří již téměř sto let nezvítězili, a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.

Evropa nizozemské volby sleduje právě kvůli možnému úspěchu PVV kontroverzního Wilderse. Ten vede již několik let masivní protiimigrační kampaň a s tím spojenou kampaň proti islamizaci země, která mu vynesla „věhlas“ i za hranicemi Nizozemska. Wilders se rovněž netají ani svým odporem k Evropské unii, což vyvolává obavy u mnoha evropských politiků.

Wilders například navrhuje platit daň za šátek na hlavě a islám kritizuje jako nebezpečnou ideologii. „Chci zastavit imigraci z islámských zemí. Ti, kteří tu jsou a řídí se našimi zákony a ústavou, mohou zůstat. Kdo chce ale praktikovat šaríu, obřízku a páchat kriminalitu, toho vyženeme,“ říká.

Video Telefonát Evy Hrnčířové
video

Telefonát Evy Hrnčířové

Volební průzkumy ještě poměrně nedávno ukazovaly, že PVV by se nakonec mohla stát vítězem voleb a Wilders by teoreticky mohl zasednout v křesle premiéra. Jeho strana posílila i během loňských voleb do Evropského parlamentu, kdy se stala druhou nejúspěšnější v zemi a úspěch si připsala i během komunálních voleb, které se konaly letos v březnu. Jenže nejsilnějším tématem se v poslední době nestala imigrační politika, ale zadlužování státu a ne příliš dobrá ekonomická situace. A právě v tomto ohledu PVV výrazně zaostává za liberály, protože nepřináší žádnou koncepci řešení. To se v současnosti také odráží i ve volebních průzkumech, kde PVV citelně oslabuje.

Harry Potter už premiérem zřejmě nebude

Krátce před rozhodujícím hlasováním se pomalu rozplývá i Wildersova popularita, přičemž jeho odchod z politické scény si přeje zhruba třetina voličů. Alespoň trochu srovnatelné antipatie mají Nizozemci jen k osobě šéfa Křesťanskodemokratické výzvy (CDA) a současného premiéra Jana Petera Balkenendeho. Dříve velmi populární politik, který bývá pro svoji podobu s filmovou postavou označován žertovně i jako Harry Potter, vedl od roku 2002 čtyři koaliční vlády, popáté se ale premiérem již nejspíš nestane.

CDA by nakonec vůbec nemusela zasednout ve vládě. Na její úkor totiž posilují i nizozemští sociální demokraté, tedy Strana práce (PvdA), díky jejímuž odchodu z koalice se v podstatě rozpadla současná Balkenendeho vláda. Pokud se naplní poslední volební průzkumy, vítězní liberálové by teoreticky mohli sestavit vládu jen se sociálními demokraty, což Rutte v minulosti nevyloučil. Nabízí se ale i možnost na vznik středopravé koalice, tedy VVD, CDA a nejspíš i D66, která se rovněž těší rostoucí popularitě.

Politický vývoj v Nizozemsku

29. června 2006 - Demise vlády Jana Petera Balkenendeho po hádce o přistěhovaleckou politiku. Koaliční kabinet se ocitl v menšině poté, co z něj odešli ministři strany Demokraté 66 kvůli krizi kolem ministryně pro imigraci Rity Verdonkové. Ta kritizovala poslankyni somálského původu Ayaan Hirsiovou Aliovou, které hrozila ztráta občanství, protože před 14 lety uvedla nepravdivé údaje do žádosti o azyl.

7. července 2006 - Balkenende vytvořil dočasný menšinový kabinet bez členů D66. Klíčová ministerstva zůstala beze změny.

21. září 2006 - Odstoupili ministři spravedlnosti a bytové politiky, když nezávislá vyšetřovací komise poukázala na jejich pochybení v případu smrti 11 nelegálních přistěhovalců, kteří zahynuli v říjnu 2005 při požáru v záchytném centru na amsterodamském letišti Schiphol.

22. listopadu 2006 - V předčasných parlamentních volbách opět zvítězili Balkenendeho křesťanští demokraté (CDA). Překvapením voleb se stal prudký nárůst hlasů pro levicovou Socialistickou stranu (SP).

Listopad 2006 - Vláda nařídila vyšetřování zprávy, že se nizozemští vojáci podíleli na mučení vězňů v Iráku v roce 2003. Dále podpořila plány na zákaz nošení burky na veřejných místech.

13. února 2007 - Premiér Balkenende sestavil novou vládu středu po uzavření koalice se Stranou práce (PvdA) a konzervativní stranou ChristenUnie. Vláda jmenována 22. února.

7. března 2007 - Regionální volby těsně vyhrála vládní koalice.

26. listopadu 2008 - Ministerstvo školství oznámilo zákaz nošení burky a nikábu, což je muslimské ženské oblečení zakrývající celé tělo a obličej kromě očí, na základních, středních a vysokých školách.

21. ledna 2009 - Odvolací soud nařídil zahájit trestní stíhání krajně pravicového poslance Geerta Wilderse, autora filmu Fitna (Rozvrat), který sporným způsobem prezentuje islám, s odůvodněním, že musí být stíhán pro podněcování k násilí a k diskriminaci.

29. dubna 2009 - Celkem sedm osob zahynulo na přehlídce při údajném pokusu spáchat atentát na nizozemskou královskou rodinu.

4. června 2009 - Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) skončila na druhém místě krajně pravicová protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse; získala 16 procent hlasů.

20. února 2010 - Koaliční vláda se rozpadla kvůli sporům o případné prodloužení nizozemské vojenské mise v Afghánistánu. Balkenendeho CDA chtěla v Afghánistánu ponechat menší kontingent vojáků ještě rok po srpnu 2010. Proti tomu místopředseda vlády a šéf PvdA Wouter Bos prosazoval, aby afghánská mise skončila nejpozději do konce roku 2010, jak strana slíbila voličům. Byl to již čtvrtý pád Balkenendeho vlády v průběhu posledních osmi let. Datum nových voleb bylo stanoveno na 9. června 2010.

3. března 2010 - Obecní volby v Nizozemsku posílily postavení protiimigrační strany PVV Geerta Wilderse. PVV se obecních voleb zúčastnila poprvé, a to v Haagu a v Almere u Amsterodamu. V Haagu skončila druhá, ve městě Almere, kde je ze 190 000 obyvatel 35 procent přistěhovalců, první.

9. června 2010 - Předčasné parlamentní volby, čtvrté v pořadí od vraždy populistického předáka Pima Fortuyna v roce 2002. Klíčovým tématem je přistěhovalecká politika - problém, který sužuje tuto zemi už léta a přivodil jí dvě šokující vraždy známých osobností.

Lídr nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders
Lídr nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders
Více fotek
  • Lídr nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1718/171755.jpg
  • Kandidát liberální strany na premiéra Nizozemí Mark Rutte. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1718/171754.jpg
  • Nizozemský premiér autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1446/144527.jpg