Skandál slovenských voleb: Ficova manželka neměla v obálce kandidátku Smer-SD

Bratislava – Slováci dnes rozhodují o novém složení svého parlamentu. Volební kampaň na Slovensku s největší pravděpodobností ovlivnily nejen ekonomické problémy a rozsáhlé povodně, ale i poslední aféry týkající se premiéra Roberta Fica. Naopak stále aktuální maďarská karta asi nebude při dnešním rozhodování voličů hrát takovou roli, jakou měla při prezidentských volbách či při volbách do evropského parlamentu. A to i přesto, že nová maďarská reprezentace chce zavést dvojí státní občanství i pro Slováky. Volby neprobíhají zcela bez problémů. Nejvýraznějším incidentem bylo hlasování manželky premiéra Fica, která nenašla mezi volebními lístky v obálce právě kandidátku Ficova Smeru-SD a musela si vyzvednout novou sadu lístků.

Hned ráno či dopoledne se k volebním urnám dostavili mimo jiné předseda nové strany Most-Híd a představitel maďarské menšiny Béla Bugár, předseda Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Ján Figeĺ, volební lídr Slovenské demokratické a křesťanské unie-Demokratické strany (SDKU-DS) Iveta Radičová či šéf Smeru-sociální demokracie (Smer-SD) a stávající premiér Robert Fico. Právě během hlasování premiéra Fica došlo k neobvyklé situaci. Když totiž Ficova manželka chtěla volit, zjistila, že mezi volebními lístky chybí kandidátka Smeru-SD. Ficova manželka si pak musela vyzvednout novou sadu lístků.

Nejprve se Fico incidentu usmál, pak ale přišlo na řadu rozhořčení. „Považuji to za velmi nejapný žert, nechci to nijak komentovat,“ uvedl Fico. Předsedkyně komise Eva Špiritzová, která lístky kompletovala, nechápe, jak se něco podobného mohlo stát, věděla prý, že kvůli Ficovi bude její okrsek mimořádně sledovaný, a proto si prý dávala velmi záležet.

Krátce po „skandálu s lístkem“ slovenské Hospodářské noviny zveřejnili na internetu video z volební místnosti, na kterém údajně Fico říká manželce, aby dala lístek do kabelky. Zvuk je však velmi rušený, a tak není zřejmé, jestli větu pronesl Fico a zda vůbec uvedenou větu opravdu takto řekl. Podle některých komentátorů by se při neúspěchu mohl Fico pomocí tohoto incidentu pokusit výsledek voleb napadnout. Je to však pouze spekulace.

Dalším incidentem, který provázel letošní volby, bylo kupování hlasů zejména v oblasti s romským etnikem. Nejedná se o ojedinělý jev, odměňování za hlasování je poměrně tradičním prvkem voleb. Podezření na volební machinace se objevilo i v obci Krásnohorské Podhradí u Rožnavy, kde kandidát za LS-HZDS Gejza Miko objednal Romům z blízké osady dokonce mikrobus. Podplácení se ale podaří prokázat málokdy.

Naopak pozitivním překvapením se může ukázat volební účast. Navzdory tomu, že slovenští analytici nechtěli příliš předpovídat, kolik lidí k urnám přijde, a byli spíše pesimističtí, odhady hovoří o nadprůměrné účasti. Před čtyřmi roky se volební účast pohybovala kolem 55 procent.

Kampaň na Slovensku ovlivnilo financování stran

Předvolební kampaň začala oficiálně 22. května, ale politické strany začaly prostřednictvím osobní agitace a billboardů oslovovat veřejnost už dřív. O výrazné zostření kampaně se nedávno svými útoky proti Romům zasloužila vládní nacionalistická Slovenská národní strana vedená kontroverzním Jánem Slotou.


Začátkem roku obvinil SDKU-DS z nejasného financování premiér Fico, když nařkl vedení strany, že přes účty ve švýcarských bankách pere špinavé peníze. To nakonec vedlo k vystřídání volebního lídra, když Mikuláše Dzurindu nahradila Iveta Radičová. Podezřením z nečistého financování čelil ale i Směr, a to dva dny před volbami, kdy se objevila zvuková nahrávka, podle níž premiér Robert Fico zajišťoval nelegální financování své strany Směr-SD. Kromě stranických afér hlasováním pravděpodobně zahýbaly i povodně. Podle socioložky Oľgy Gyárfášové z nevládního Institutu pro veřejné otázky bylo v terénu často vidět premiéra Fica a některé jeho vládní kolegy. K útoku na vládu využila povodní jen Radičová, která vyčetla Ficovi, že lehkomyslně utratil vládní finanční rezervu na zvýšení vlastní popularity.

Jedním z hlavních témat bylo i Maďarsko, nicméně podle průzkumů ale nepřinese patřičný efekt žádné straně. „Slovenskou kampaň nejvíc ovlivnil (maďarský premiér) Viktor Orbán. Pro vládní koalici to byla podstatně pohodlnější parketa než třeba pomoc Řecku, kde by se Směr musel chovat populisticky,“ řekla Gyárfášová v narážce na diskuse o účasti Slovenska jako státu eurozóny na finanční pomoci zadluženému Řecku. Maďarský problém, který vyvolalo přijetí maďarského zákona o dvojím občanství, jímž se cítí Slovensko ohroženo vzhledem k početné maďarské menšině v zemi, podle slovenské socioložky vytlačil otázky, které by pro vládní koalici mohly být nepříjemné. „Média ani voliči například netlačili na to, aby vláda Roberta Fica složila účty ze svého vládnutí,“ upozornila Gyárfášová.

Euro a Schengen – hlavní úspěchy Fica

Přijetí společné evropské měny a vstup Slovenska do schengenského prostoru - to jsou nejvýraznější úspěchy dosluhujícího kabinetu premiéra Roberta Fica. Na druhou stranu vládní koalice prosadila kontroverzní tiskový a jazykový zákon, provázely ji četné skandály a už od počátku jejího funkčního období si nepříliš rozuměla s reprezentací sousedního Maďarska. Vztahy s Maďarskem se citelně zhoršily hned po volbách v létě 2006, kdy do vlády usedli zástupci nacionalistické Slovenské národní strany. Nic se nezměnilo ani v dalších letech, k čemuž slovenská strana přispěla mimo jiné přijetím kontroverzního jazykového zákona nebo odmítnutím neoficiální návštěvy maďarského prezidenta v Komárně loni v srpnu. Posledním vyostřením vzájemných vztahů byl maďarský návrh o zavedení dvojího občanství i pro Slováky. Možnost získat maďarské občanství mají všichni Maďaři na světě kromě Maďarů žijících v okolních zemích.

V hospodářské a sociální oblasti se od vlády Roberta Fica očekávalo především rušení reforem z Dzurindovy éry, vůči nimž se premiérův Směr-Sociální demokracie v předvolební kampani vymezoval. Ficův kabinet skutečně zrušil nepopulární poplatky za návštěvu u lékaře či pobyt v nemocnici a přeřadil léky a knihy do snížené sazby DPH. Řadu dalších opatření však ponechal bez zásadních změn, a to včetně rovné daně z příjmů nebo možnosti odvádět část povinných příspěvků na důchod do soukromých fondů.

Když se v roce 2006 ujal moci levicový premiér Robert Fico, považovali to mnozí příznivci pravice za přechodnou záležitost. Nicméně i dnes se Fico i jeho strana těší vysoké popularitě, zatímco opoziční subjekty si prošly řadou vnitrostranických sporů a jejich preference jsou výrazně nižší. Ještě na začátku roku se zdálo, že volby budou bojem mezi Ficem a Dzurindou. Zdánlivá jistota se však překvapivě rychle zhroutila koncem ledna, kdy premiér obvinil Dzurindovu Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii-Demokratickou stranu (SDKU-DS) z toho, že během svého vládnutí prala špinavé peníze přes zahraniční banky. Dzurinda sice nařčení odmítl, nicméně vzápětí se vzdal pozice volebního lídra, v čele jej nahradila místopředsedkyně SDKU-DS a poražená prezidentská kandidátka Iveta Radičová.

Radičová nebo Fico

1Fico - pro jedny arogantní populista, pro jiné politik, který má pochopení pro starosti běžných lidí a neváhá se jich zastat. Patří k politikům, kteří mají své oddané stoupence i neméně vyhraněné odpůrce. Ve volbách před čtyřmi lety vsadil na kritiku hospodářských a sociálních reforem, které zavedl kabinet Mikuláše Dzurindy a tvrdé odsouzení „pravicových experimentů“ slavilo úspěch. Ficovi příznivci na premiérovi oceňují jeho sociální cítění, ochotu naslouchat obyčejným lidem a schopnost srozumitelně s nimi komunikovat. Jeho spolupracovníci pak o něm obvykle hovoří jako o velmi pracovitém, houževnatém a ambiciózním člověku. Naproti tomu stoupenci opozice ve Ficovi vidí arogantního populistu, těžícího z ekonomického růstu nastartovaného předchozí vládou. Premiérovi vyčítají posílení role státu v ekonomice nebo třeba to, že se tiskovým zákonem pokouší omezit svobodu médií, vůči nimž má dlouhodobě negativní vztah.

0Radičová - ve vrcholné slovenské politice se Iveta Radičová pohybuje relativně krátce, ale i tak už v ní zanechala nepřehlédnutelnou stopu. Byla ministryní a loni na jaře svedla neúspěšný, nicméně poměrně vyrovnaný souboj o prezidentskou funkci s Ivanem Gašparovičem. Krátce poté však kvůli neoprávněnému hlasování za svou kolegyni opustila parlament. Členkou vlády se Radičová stala v říjnu 2005, kdy ji pravicový premiér Mikuláš Dzurinda nabídl vedení resortu práce, sociálních věcí a rodiny. V čele úřadu mimo jiné provedla změny v kritizovaném způsobu výpočtu penzí pro postižené osoby. Výrazně o sobě dala vědět Radičová při prezidentských volbách - jako první žena v historii Slovenské republiky se dostala do druhého kola přímé volby, v němž podlehla stávající hlavě státu Ivanu Gašparovičovi. Od voličů, které oslovila nekonfliktním a věcným stylem své kampaně, dostala skoro milion hlasů.


A jak to dopadlo v roce 2006