V Kyrgyzstánu přistávají první letadla s humanitární pomocí

Biškek - Palba z těžkých zbraní byla slyšet v noci na dnešek v centru kyrgyzských nepokojů v Oši, kde se armáda snaží zajistit klid po několika dnech krvavých srážek mezi Uzbeky a Kyrgyzy. Uzbekové dnes na jihu Kyrgyzstánu obsadili oblastní sklad paliva a hrozí, že vyhodí nádrže do vzduchu, pokud se ho vláda pokusí obsadit silou. V regionu dnes také přistálo první letadlo s mezinárodní humanitární pomocí, které vypravil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Během dne by měly v Andižanu přistát další dvě letadla UNHCR s pomocí. Tu dnes v Kyrgyzstánu očekávají také od Ruska, i když od něho by prozatímní vláda prý radši viděla tanky a rozhodný vojenský zásah. To ale Moskva zatím odmítá.

Noc na dnešek byla v Oši a Džalalabadu relativně klidná. Mezi Uzbeky se ale šíří panické zvěsti, že v nejbližší době se na ně chystá nová vlna kyrgyzských pogromů. Ve vypálených ulicích Oše hlídkují vojenské transportéry. Ulice byly nad ránem liduprázdné a na zdech rozbořených domů bylo možné číst nápisy červenou barvou „Smrt Uzbekům“. V hlavním městě Biškeku byly dnes vlajky na úředních budovách staženy na půl žerdi na znamení smutku s těmi, kdo při nepokojích přišli o své blízké.

Video Studio ČT24 k situaci v Kyrgyzstánu
video

Studio ČT24 k situaci v Kyrgyzstánu

V Kyrgyzstánu hrozí humanitární katastrofa

Etnické střety mezi Kyrgyzy a Uzbeky na jihu Kyrgyzstánu hrozí humanitární katastrofou. Mezinárodní organizace znepokojují hlavně desetitisíce lidí, které před boji ze země prchají do sousedního Uzbekistánu. Teď jich evidují na sto tisíc, jejich počet by ale ještě mohl narůst. Některé organizace mluví až o čtvrt milionu.

Podle zvláštního představitele OSN pro Střední Asii neumožňuje bezpečnostní situace na kyrgyzské straně hranice přístup pozorovatelům. Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby v zemi vznikl bezpečnostní koridor pro humanitární konvoje. Pomoc musí dostat také Uzbekistán, aby mohl vůbec přijímat uprchlíky.

Gulchekhra Emirová

„Lidé trpí průjmy, mají horečku, všichni jsou nemocní. Někteří staří lidé utrpěli srdeční záchvat, není dostatek léků.“

Po šesti dnech nepokojů se mrtví počítají na stovky a poslední číslo uvádí 179 obětí. Jaký je ale skutečný rozsah nepokojů, se těžko odhaduje. Otázkou zároveň zůstává, kdo za etnickými střety stojí. Prozatímní vláda tvrdí, že jde o akci svrženého prezidenta Bakijeva. Střety byly údajně vyprovokovány, naplánovány a bylo na to vynaloženo několik milionů dolarů, které byly vyplaceny organizátorům.