Podle OSN stojí Kyrgyzstán na prahu humanitární katastrofy

Biškek - Podle OSN stojí Kyrgyzstán po krvavých etnických nepokojích na prahu humanitární katastrofy, i když do země už začala proudit materiální pomoc. Kvůli etnickému násilí ze svých domovů utekly desítky tisíc lidí do sousedního Uzbekistánu. Hranice je teď kvůli návalu uprchlíků uzavřená. Kyrgyzské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že oficiální počet obětí střetů stoupl na 191, skutečné číslo ale může být ještě vyšší. V centru nepokojů, jihokyrgyzském městě Oš, je už druhý den relativní klid. Armáda se prý snaží zabavovat civilistům zbraně. Podle OSN má etnické násilí na svědomí minimálně 400 tisíc uprchlíků a osob, které přišly o střechu nad hlavou. Rusko dnes zopakovalo, že nemá v úmyslu v Kyrgyzstánu vojensky zasáhnout, zvažuje prý jen vyslání poradců.

V celém Kyrgyzstánu od středy platí třídenní státní smutek za oběti nepokojů. Na úředních budovách jsou vlajky staženy na půl žerdi. Podle OSN do země proudí první humanitární dodávky od středy, ale v běžném životě se to zřejmě ještě neprojevuje. Svědčí o tom výpovědi lidí, kteří před násilím utekli a nyní se tísní kolem jednoho mostu, který spojuje Kyrgyzstán s Uzbekistánem. Tamní úřady, které už přijaly několik desítek tisíc uprchlých Uzbeků, hranici kvůli návalu běženců uzavřely a nyní přijímají jen zraněné.

První letoun s mezinárodní humanitární pomocí pro Kyrgyzstán přistál ve středu v Uzbekistánu s nákladem 800 stanů. Během dne následovaly další dodávky. Do konce týdne má být podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dodáno přes Uzbekistán do Kyrgyzstánu 240 tun pomoci. Spojené státy slíbily ve středu humanitární pomoc ve výši 6,5 milionu dolarů. Pomoc proudí také z Ruska i dalších zemí.

Kyrgyzstán na prahu humanitární katastrofy (zdroj: ČT24)

Krvavé nepokoje v Kyrgyzstánu jsou podle zvláštního vyslance OSN pro Střední Asii, slovenského diplomata Miroslava Jenči, ideální živnou půdou pro islámské radikály v muslimském regionu severně od Afghánistánu a kyrgyzská vláda musí rychle jednat, aby nedopustila další násilí. Islámský extremismus byl podle něj ve Střední Asii dosud zřídkavým jevem. Ale prohlubující se bída, negramotnost a rozčarování z nových vlád způsobily, že lidé jsou více náchylní přinejmenším poslouchat extremisty.

Akajev: Kyrgyzský scénář se může opakovat

Bývalý kyrgyzský prezident Askar Akajev nepřímo naznačil, že za událostmi v Kyrgyzstánu už v minulosti prý stály USA a že nynější scénář se může opakovat v dalších zemích, které prošly takzvanými květinovými revolucemi. Nyní je prý na řadě Gruzie. Akajev stál v čele Kyrgyzstánu od roku 1990 a svrhla ho takzvaná tulipánová revoluce v roce 2005. Nahradil ho Kurmanbek Bakijev, kterého zase letos v dubnu smetla krvavá revolta ulice. Gruzínský prezident Michail Saakašvili k tomu řekl, že je znepokojen, jak Moskva bortí „květinové režimy“ jeden za druhým. Jeho samotného před časem vynesla k moci takzvaná revoluce růží.

Rusko zvažuje vyslání poradců

Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou Rusko tvoří s šesti postsovětskými republikami, včetně Kyrgyzstánu, dnes opakovala, že nemá v úmyslu v zemi vojensky zasahovat, ale že zvažuje vyslání poradců, aby pomohla při odvrácení budoucích nepokojů. „Zvažuje se otázka vyslání odborníků, kteří vědí, jak plánovat a připravovat operace k předcházení masových nepokojů, jak identifikovat jejich osnovatele a zkrotit gangy, které provokují vyhrocení situace,“ řekl generální tajemník ODKB Nikolaj Bordjuža. „Ale o vyslání mírových sil do Kyrgyzstánu nejednáme,“ dodal ruský generál.

Člověk v tísni pošle do země dva zástupce

Do Kyrgyzstánu se vydají pomáhat také dva zástupci společnosti Člověk v tísni. Organizace rovněž zvažuje vyslání zdravotnického týmu. „V utečeneckých táborech je nyní nutné zajistit distribuci jídla a pitné vody, stavět stany, zajistit základní hygienické potřeby uprchlíků,“ řekl pražský koordinátor pomoci v Kyrgyzstánu Tomáš Kocián.

Vysoký komisař Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Knut Vollebaek v prohlášení vyzval k naléhavé mezinárodní pomoci Kyrgyzstánu. Dále uvedl, že je třeba násilnosti nezávisle vyšetřit. Dočasná kyrgyzská prezidentka a premiérka Roza Otunbajevová dnes o situaci v zemi telefonicky hovořila s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. V Kyrgyzstánu od středy platí třídenní státní smutek za oběti nepokojů. V hlavním městě Biškeku bylo bez dalších podrobností oznámeno, že policie zatkla 111 lidí, kteří jsou podezřelí z pokusu o destabilizaci země.