Rangún – Příznivci barmské disidentky Do Aun Schan Su Ťij si dnes připomínají její pětašedesáté narozeniny. Její okamžité propuštění na svobodu požaduje několik čelních politiků, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna nebo britské vlády. V sídle její Národní ligy pro demokracii (NLD) v Rangúnu se sešlo asi 400 lidí. Před sídlem NLD hlídkovali policisté v civilu a fotografovali příchozí. Poblíž bylo zaparkováno šest automobilů se členy pořádkových jednotek.
Svět slaví narozeniny disidentky Su Ťij a žádá její propuštění
Nositelka Nobelovy ceny za mír jubileum oslaví ve svém domě, v němž je již několik let nucena pobývat v domácím vězení. Na její počest se dnes sešly desítky aktivistů před barmskou ambasádou v Manile na Filipínách. Demonstranti nakrojili dort a požadovali propuštění disidentky. U hranice s Barmou si v Thajsku narozeniny známé bojovnice za demokracii připomnělo asi 200 politiků, mnichů a studentů.
Na oslavu narozenin se již v pátek konaly pochody a setkání v několika světových metropolích včetně Dublinu, Sydney, Toronta, Singapuru a Prahy. Svobodu pro Su Ťij v pátek požadoval americký prezident Barack Obama. Pan Ki-mun apeloval na propuštění disidentky a všech vězněných členů opozice před nadcházejícími parlamentními volbami, které mají být prvním veřejným hlasováním za posledních dvacet let. Podle nyní platných volebních zákonů se ale Su Ťij a další opoziční politici nemohou voleb zúčastnit.
NLD chce letošní volby bojkotovat
I když v zemi vládne vojenská junta, zůstává Su Ťij pro mnoho Barmánců skutečnou vůdkyní. V roce 1990 vyhrála NLD s jasnou převahou volby. V tu dobu byla již ale Su Ťij ve vězení za údajné ohrožování státu. NLD nebyla nikdy předána moc, místo toho byla postupně ochromována. Letos junta výsledky voleb z roku 1990 zrušila. Národní liga pro demokracii chce letošní volby bojkotovat, protože volební zákon považuje za nespravedlivý. Su Ťij strávila od roku 1989 ve vězení nebo v domácím vězení 15 let, nikdy se ale svého boje nevzdala, ani se nenechala přinutit k emigraci.
Mezinárodní tlak na propuštění Su Ťij zesílil poté, co jí byla udělena dvě prestižní ocenění: Cena Andreje Sacharova (1990) a Nobelova cena za mír (1991), kterou získala na návrh tehdejšího českého prezidenta Václava Havla.
Oslava narozenin Su Ťij