Austrálie má první premiérku, svět tento týden už třetí

Canberra - Austrálie má poprvé v premiérské funkci ženu. Kevina Rudda nahradila jeho první náměstkyně Julia Gillardová. Rudd rezignoval na šéfa vládní Australské labouristické strany (ALP) poté, co jeho popularita v posledních týdnech prudce klesla a strana se obávala porážky v podzimních volbách. ALP si pak jednomyslně zvolila do svého čela 48letou Gillardovou. Ta se stala nejen první australskou premiérkou, ale tento týden prakticky už třetí ženou na světě, která se postaví do čela vlády - po své finské kolegyni Mari Kiviniemiové, která je premiérkou od úterka, a Ivetě Radičové, která byla ve středu pověřena sestavením nové slovenské vlády.

Rudd se k rezignaci rozhodl krátce před hlasováním o jeho setrvání ve funkci šéfa ALP, když zjistil, že nemá šanci na úspěch. Jeho popularita v minulých týdnech výrazně poklesla a ALP se obávala porážky v nadcházejících volbách, které se budou konat již na podzim tohoto roku. Gillardová byla vzápětí po Ruddově odstoupení z vedení ALP jednomyslně zvolena za předsedkyni strany, automaticky se pak stala i šéfkou vlády. „Cítím se (volbou) velmi poctěna,“ uvedla.

Právnička Gillardová pochází z levé frakce ALP, dlouhou dobu byla aktivní v odborech. V Ruddově vládě byla zodpovědná mimo jiné za resorty vzdělání a práce. Úspěšně se zasadila například o reformu vzdělávání.

Za hlavní body svého programu si nová premiérka vytyčila napravit chyby, které jejího předchůdce stály křeslo - prosadit zákony o obchodování s emisemi skleníkových plynů a obnovit jednání o daňové reformě těžebního průmyslu. Ihned po svém zvolení oslovila zástupce uhelných společností. Výměnou za zrušení štvavé mediální kampaně chce obnovit jednání o rozumném zdanění těžby nerostných surovin. Zástupci důlních společností tento krok uvítali.

Přehled žen, které v současné době stojí ve světě v čele státu či vlády:

Královny:
Británie - Alžběta II., od února 1952
Dánsko - Margrethe II., od ledna 1972
Nizozemsko - Beatrix, od dubna 1980

Prezidentky:
Irsko - Mary McAleeseová, od listopadu 1997
Finsko - Tarja Halonenová, od března 2000
Filipíny - Gloria Macapagalová-Arroyová, od ledna 2001
Libérie - Ellen Johnsonová-Sirleafová, od ledna 2006
Švýcarsko - Doris Leuthardová, od ledna 2010 (na rok)
Indie - Pratibha Pátilová, od července 2007
Argentina - Cristina Fernándezová (Kirchnerová), od prosince 2007
Litva - Dalia Grybauskaitéová, od července 2009
Kostarika - Laura Chinchillová, od května 2010

Premiérky:
Německo - Angela Merkelová, od listopadu 2005
Bangladéš - Šajch Hasína Vadžídová, od ledna 2009
Island - Jóhanna Sigurdardóttirová, od února 2009
Chorvatsko - Jadranka Kosorová, od července 2009
Kyrgyzstán - Roza Otunbajevová, předsedkyně prozatímní vlády, má i prezidentské pravomoci, od dubna 2010 (do úřadu se dostala po státním převratu)
Trinidad a Tobago - Kamla Persadová-Bissessarová, od května 2010
Finsko - Mari Kiviniemiová, od června 2010
Austrálie - Julia Gillardová, od června 2010
Slovensko - (Iveta Radičová, designovaná premiérka od června 2010)

Generální guvernérky:
Svatá Lucie - Pearlette Louisyová, od září 1997
Kanada - Michaëlle Jeanová, od září 2005
Antigua a Barbuda - Louise Lakeová-Tacková, od července 2007
Austrálie - Quentin Bryceová, od září 2008

Australská premiérka Julia Gillardová
Australská premiérka Julia Gillardová