Tisíce bojovníků znovu válčily u Grunwaldu

Praha - Přes dva tisíce rytířů, pěšáků a dělostřelců si u polského Grunwaldu připomnělo šestisté výročí od bitvy, která zastavila expanzi Řádu německých rytířů do východní Evropy a Pobaltí. Rekonstrukci střetu sledovalo přes 100 tisíc diváků a oslavy kulatého výročí tak dospěly ke svému vrcholu.

600 let po skutečné bitvě, jedné z největších středověku, se do kostýmů rytířů i pěšáků obléklo přes dva tisíce nadšenců z celé Evropy. Kromě fandů-civilistů se tentokrát do Polsko-litevské koalice vedené Vladislavem II. Jagelonským a jeho spojencem, litevským velkoknížetem Vytautasem zapojilo i několik profesionálních vojáků litevské armády.

Po hodině tuhých bojů je rozhodnuto. Křižáci jsou poraženi. Před šesti stoletími – 15. července 1410 – ale krvavá řež začala už kolem deváté ráno. Štěstěna se střídavě přikláněla na jednu i na druhou stranu. Bitvu rozhodla smrt velmistra řádu – Ulricha von Jungingena. Po ní začali křižáci prchat a vítězstvím povzbuzení Poláci, Litevci i žoldáci v jejich službách, pronásledovali řádové válečníky až do večera.

Bitva u Grunwaldu ukončila expanzi teutonského řádu do Pobaltí a ještě v následujících staletích měla obrovský význam. V minulosti byl ale grunwaldský mýtus často zneužíván - německými nacionalisty 19. století i nacisty a polskými komunisty ve století dvacátém. Politicky citlivý je i dnes: mladí představitelé běloruské opozice chtěli v týdnu výročí oslavit polštářovou bitvou. Sedmdesát z nich zatkla policie autoritářského státu.