Další tajfun zasáhl jižní Čínu, hrozí ještě silnější záplavy

Peking - Další, za poslední týden už druhá bouře zasáhla jižní Čínu. Tajfun Chanthu dorazil do provincie Kuang-tung a narušil tam lodní i leteckou dopravu. Obyvatelé oblasti byli vyzváni, aby zbytečně neopouštěli své domovy. Jižní a střední Čína se už od začátku roku potýká s vytrvalými dešti a záplavami. Počet obětí povodní a sesuvů půdy se přehoupl přes 700, další stovky lidí se pohřešují.

Chanthu se v tajfun přeměnil z tropické bouře ve čtvrtek a nyní se pohybuje podél čínského pobřeží. Provází jej vítr o rychlosti 115 až 130 kilometrů v hodině. Na chajnanském letišti Chaj-kchou bylo preventivně zrušeno 26 letů, tajfun v přístavech uvěznil tisíce lodí a rybářských člunů. Prudký vítr a lijáky zpřetrhaly elektrické dráty a zahnaly lidi do jejich domovů.

Obyvatelé jsou na tajfun dobře připraveni, rozhlas a televize je pravidelně informují o aktuálním dění. Desítky milionů lidí navíc od úřadů dostaly esemesky, že se bouře blíží. Momentálně panuje v provinci Kuang-tung stav ohrožení druhého stupně.

Čínu už přitom sužují záplavy, které podle úřední bilance stály životy více než 700 lidí. Evidováno je 347 pohřešovaných, zničeno bylo 645 000 domů a celkové škody byly vyčísleny na 142,2 miliardy jüanů (414 miliard korun). Povodně zasáhly tři čtvrtiny čínských provincií, postihly kolem 113 milionů lidí, poškozena je úroda na 7 milionech hektarech půdy a v 25 řekách dosáhla hladina vody rekordní výše.

Největší zkouška pro Tři soutěsky

Záplavy, hlavně v povodí řeky Jang-c'-ťiang, zaplnily přehradní nádrže, zatopily města a způsobily sesuvy půdy, které zavalily obce. Státní agentura a státní televize informovaly, že největší přehrada Tři soutěsky zápasí s dosud nejvyšší hladinou vody od svého uvedení do provozu v roce 2006. Díky její existenci ale nejsou oblasti za ní v tak kritické situaci jako v minulosti. Podle médií je to největší test přehrady, současná její hloubka u hráze je 175 metrů, což je její maximální kapacita.

Kolem přehrady Tři soutěsky panují na čínských serverech podle zpravodaje ČT Tomáše Etzlera mezi bloggery zajímavé diskuze. Poukazují totiž na to, že při spouštění tvrdily čínské úřady, že přehrada vydrží desetitisíciletou vodu. Zanedlouho to už ale byla jen tisíciletá voda a loni už jen stoletá. Teď se dokonce v čínských novinách píše, že přehrada nemá zabraňovat povodním, ale spíše vyrábět elektřinu.