EU přitvrdila vůči Íránu, zavádí další sankce

Brusel - Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes přijali balík sankcí vůči Íránu kvůli jeho jadernému programu. Opatření jdou výrazně nad rámec sankcí, které v červnu přijala Rada bezpečnosti OSN. Zaměřeny jsou hlavně na íránskou energetiku, některé se ale dotknou i zahraničního obchodu této země nebo jejích bank. Ministři se na uvalení sankcí shodli už před časem, v červnu to potvrdili na summitu EU. Ve čtvrtek velvyslanci zemí EU v Bruselu odsouhlasili jejich rozsah. Většina z nich by měla začít platit od úterý. Teherán tento postup odsoudil jako konfrontační krok a prostřednictvím svého představitele ve Vídni vyslovil ochotu vrátit se bez podmínek k jednání o výměně svého jaderného paliva.

Sankce jsou zaměřeny na jeden z klíčových sektorů - energetiku. Konkrétně obsahují zákaz nových investic do oblastí těžby plynu a ropy, zákaz předávání technologií Íráncům či zákaz technické pomoci. Írán je sice jedním z největších producentů ropy na světě, přesto kolem 40 procent paliva dováží ze zahraničí, protože doma nemá dostatek patřičných kapacit pro zpracování ropy tak, aby mohl uspokojit domácí poptávku.

Íránské vedení, které kritiku svého jaderného programu odmítá jako neopodstatněnou, před přijetím nových sankcí EU varovalo. Teherán v neděli pohrozil, že bude reagovat tvrdě na každou nepřátelskou akci.

Sankce OSN zakazují zemím, aby do Íránu předávaly jaderné či raketové technologie. Opatření EU povedou ale k tomu, že se v podstatě ukončí evropské investice do íránského energetického sektoru a navíc se zavedou i tvrdá opatření týkající se dopravy do Íránu. Bude zakázán vývoz produktů, které by mohly být využívány i pro výrobu biologických či chemických zbraní. Výjimkou budou jen dodávky pro humanitární a lékařské účely.

Evropské banky nebudou moci uzavírat nové partnerské vazby s íránskými finančními institucemi a íránské banky nebudou moci v Evropě otevírat nové pobočky. Ty íránské finanční instituce, které už nyní v Evropě působí, nebudou moci nabízet své služby vládním úřadům v EU.

Nová opatření také počítají s rozšířením stávajících sankcí, které obsahovaly seznamy lidí a společností, kterým byl zakázán přístup do EU nebo jim byla zmrazena jejich finanční aktiva.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád:

„Politika Evropanů a Američanů je směšná, myslí si, že sankcemi ovlivní život v íránské společnosti. Ve skutečnosti uvalují sankce sami proti sobě. Írán je velký národ s obrovskými zdroji a je pro něj hračka všechny problémy překonat.“

Írán se proti sankcím ostře ohradil

Írán odsoudil sankce jakožto konfrontační krok. Ve Vídni vyslovil ochotu vrátit se bez jakýchkoli podmínek k jednání o výměně svého jaderného paliva. Íránské vedení, které kritiku svého jaderného programu odmítá jako neopodstatněnou, před přijetím nových sankcí EU varovalo. Teherán v neděli pohrozil, že bude reagovat tvrdě na každou nepřátelskou akci.

Dnes mluvčí íránského ministerstva zahraničí v Teheránu řekl, že „postup směrem ke konfrontačním opatřením, podpora jednostranných akcí a poškozování atmosféry Írán nepovažuje za dobré využití příležitosti“. Dodal, že sankce Írán nepoškodí.

Rada bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti OSN