Parma – Výzkumníci z italské společnosti VisLab ve spolupráci s univerzitou v Parmě chystají test nejnovějšího výplodu několikaměsíční práce – automobilu bez potřeby řízení fyzickou osobou. Čtvero nenápadných oranžových dodávek používá jako pohon elektřinu a je vybaveno řadou složitých systémů, které vyhodnocují okolní prostředí a dokáží sestavit komplexní obraz silnice, po které se auto pohybuje – včetně okolního provozu a povolené rychlosti. Svůj vynález chtějí podrobit těžké zatěžkávací zkoušce, plánují totiž své prototypy otestovat na trase Paříž-Šanghaj, která je dlouhá 13 tisíc kilometrů.
Vědci doprovodí z Paříže do Šanghaje svůj výtvor – auto bez řidiče
Na unikátní vyhodnocovací systém, který pružně reaguje na aktuální dopravní situaci, jsou vývojáři patřičně hrdí. „Tyto automobily pohání elektřina. Pohybují se samostatně, vnímají svět, který je obklopuje, a dokážou lokalizovat chodce, cyklisty i ostatní auta. Nemají problém se zatáčkami - zkrátka se vyznají na silnici a umějí se samostatně rozhodovat, jak se pohybovat,“ představil vedoucí projektového týmu VisLabu Alberto Broggi.
Auta jsou vybavena systémem na detekci překážek a silnic, který vyvinula univerzita v Parmě. Skládá se ze série speciálních senzorů, kamer umístěných vpředu i vzadu nebo laserem k rozpoznávání chodníků a okolních aut. Pokud systém vyhodnotí, že se auto blíží k překážce, systém automaticky sníží rychlost nebo vozidlo dokonce zastaví. Pokud se překážka dá objet, ani to není pro vozidlo problém.
Reportáž Lucie Horáčkové (zdroj: ČT24)
Auto ovšem netuší, kam jede, a proto potřebuje vodiče. Legislativa si navíc bude muset nějakým způsobem poradit s kategorií auta, které nikdo neřídí. Proto bude na místě spolujezdce během celé dlouhé výpravy sedět technik, který může reagovat na případné potíže a nenadálé situace. „Pohyb těchto vozidel je založen na tom, že vpředu jede vodící auto a za ním následuje automaticky auto bez řidiče za pomoci všech svých senzorů,“ prodává Broggi.
Elektromotory zatím dokážou pohánět auta dvě až tři hodiny při rychlosti zhruba 60 kilometrů v hodině. Pak se musejí osm hodin nabíjet. Už jen proto se zatím vozidla nehodí pro sériovou výrobu a vědci uznávají, že výzkum a stavění dalších prototypů může zabrat i dalších dvacet let.