Moskva - Bývalý sovětský gulag Perm-36 v uralských lesích na pomezí Sibiře se pravidelně v červenci mění v místo konání festivalu Pilorama. Letos na něj zavítalo několik tisíc lidí, aby si připomněli zločiny komunismu. A dorazili i bývalí disidenti, kteří byli v podobných táborech za minulého režimu vězněni. „Je důležité, že mládež vidí, co se tu dělo. Každá ruská rodina má někoho, kdo seděl v takovém táboře,“ uvedla jedna z návštěvnic Piloramy Jelena Maximovičová. Svému účelu přestal gulag sloužit až v roce 1988.
V bývalém sovětském gulagu se koná pravidelné fórum o zločinech komunismu
Perm-36 vypadá jako tisíce ostatních gulagů: temné zdi, čtyři pryčny a díra místo záchodů. Jako jediný se ale dochoval až do dneška. Podle historika Leonida Obuchova vznikl Perm-36 v roce 1946 jako nápravný tábor, kam byli vězni zavírání za různé přestupky. V 70. letech se pak změnil na lágr pro politické vězně.
Za řadami elektrických plotů pobývaly tisíce lidí, kteří podle režimu oficiálně neexistovali. Pro tzv. politické recividisty připravila KGB zvlášť kruté podmínky, v 70. a 80. letech patřil Perm-36 mezi nejtvrdší věznice v celém Sovětském svazu. Odpůrci režimu trávili celé dny na samotce, povolený měli jen půlhodinový pobyt na dvorku. V táboře zemřel za dosud nevyjasněných okolností třeba ukrajinský básník Vasyl Stus. „Podle oficiální verze zemřel na srdeční slabost. Rány na hlavě ale vzbuzují podezření, že ho umlátili,“ uvedl historik Leonid Obuchov.
Reportáž Barbory Šámalové (zdroj: ČT24)
V Rusku už se sice dvacet let do gulagů nezavírá, ochota přijmout zodpovědnost za zločiny komunismu je ale mizivá. Podle spisovatele Michaila Mejlacha, jinak také sovětského disidenta, žije ruský národ stále ve středověku a vyrovnání s minulostí bude ještě dlouhý proces. Také další disidentka a básnířka Natálie Gorbaněvská si myslí, že společnost v Rusku k tomuto kroku ještě nedozrála.
Bývalý sovětský gulag Perm-36