Zatímco Truman oznamoval konec války, fotograf Eisenstaedt stiskl spoušť

Washington - Byl podvečer 14. srpna 1945 a Američané slavili na Times Square kapitulaci Japonska, kterou oznámil prezident Hary Truman. Přesně ve chvíli, kdy nadšený námořník popadl do náručí sestřičku a vtiskl jí polibek, otočil se v davu fotograf Alfred Eisenstaedt a stiskl spoušť. Ani po několika desítkách let ale není jasné, kdo je oním tajemným námořníkem na dnes legendárním snímku, který se stal symbolem konce druhé světové války.

Válka v Evropě skončila již před třemi měsíci, tisíce amerických vojáků ale dále bojovaly v Tichomoří proti Japonsku. Po krvavé bitvě o Okinawu se prezident Harry Truman rozhodl zlomit odpor Japonců shozením atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki. Stalo se tak 6. a 9. srpna 1945.

Trumanovo rozhodnutí přineslo své ovoce, a to okamžitě - japonský císař Hirohito bezpodmínečnou kapitulaci Japonska oznámil 15. srpna 1945, nicméně prezident Truman měl tu čest oznámit Američanům tuto šťastnou novinu díky časovému posunu již 14. srpna 1945: válka, která Američany stála 418 tisíc životů, definitivně skončila. V USA se tak slavilo již 14. srpna večer a za soumraku oznámil radostnou zprávu Newyorčanům i starosta města Fiorello LaGuardia.

Po čtyřech letech protileteckého zatmění se opět rozsvítila světla velkoměsta. Do ulic se okamžitě vyrojily tisíce lidí a začaly spontánně slavit. V záplavě konfet se dávali do tance lidé, kteří se dosud navzájem neznali. Oslavy v centru New Yorku trvaly až do rozbřesku dalšího dne.

Vzpomínky fotografa časopisu Life Alfreda Eisenstaedta:

„Uviděl jsem námořníka, který běhal po ulici a každou ženu, kterou spatřil, popadl do náručí. Bylo mu jedno, jestli je stará, tlustá nebo hubená. Běžel jsem před ním a přes rameno jsem se ho snažil fotit svojí leicou. Najednou jsem uviděl jakýsi bílý záblesk. Otočil jsem se a zmáčkl spoušť přesně v okamžiku, když námořník líbal sestřičku v bílých šatech.“

Kdo je tajemný námořník na fotografii, nikdo neví

Líbající se dvojici není vidět do obličeje a zůstává záhadou, kdo je onen voják a kdo je sestřička, kterou drží v náručí. V roce 1970 se Eisenstaedtovi přihlásila jistá Edith Shainová s tím, že sestřičkou na fotografii je právě ona. V roce 1945 pracovala v newyorské nemocnici, když se dozvěděla o kapitulaci Japonců, vyrazila na Times Square, kde ji po pár okamžicích popadl do náručí cizí námořník. „Myslela jsem si, že se od něj klidně nechám políbit, když za nás bojoval ve válce,“ řekla Shainová.

O deset let později vyhlásil časopis Life pátrání po tajemném námořníkovi. Magazínu se přihlásilo deset mužů. Každý z nich tvrdil, že na slavné fotce je právě on. Do pátrání se zapojila i nejmodernější technika: vědci provedli fotografickou analýzu námořníkových jizev a tetování a určili, že líbajícím námořníkem je George Mendonça z Rhode Islandu. Naopak soudní lékař z Houstonu analyzoval námořníkovy charakteristické rysy a rozhodl, že jím je osmdesátiletý Glenn McDuffie. Kdo je skutečně na Eisenstaedtově fotografii, není ale podstatné. „Tato záhada nebude nikdy rozřešena. Tím líbajícím námořníkem je každý z nás,“ napsal časopis Time.

Eisenstaedtova fotka se vyznačuje takřka renesanční perspektivou, na jejímž pozadí se odehrává symbolický akt momentálního výbuchu volné lásky, která zachvátila ulice New Yorku. Dramatický efekt fotce dodává především kontrast mezi bílou a tmavou uniformou líbajícího se páru, napsal politolog Marshal Berman ve své knize On the town. Námořník a sestřička představují tu část Američanů, která se války osobně zúčastnila. Ve stejnou chvíli, kdy Eisenstaedt zmáčkl spoušť své leicy, vyfotil líbající se dvojici i fotograf amerického námořnictva Victor Jorgensen. Jeho snímek pořízený z mírného úhlu ale nemá tak dramatický efekt.

Alfred Eisenstaedt - mistr momentky a „otec fotožurnalismu“

1se narodil v roce 1898 v západním Prusku. První fotoaparát si pořídil ve čtrnácti letech a brzy začal fotit pro list Berliner Tageblatt. V roce 1933 fotil Josepha Goebbelse. Zpočátku přátelského šéfa nacistické propagandy údajně rozčílilo, že ho fotí Žid. Před nacismem utekl Eisenstaedt do Ameriky, kde začal pracovat pro magazín Life. Do roku 1972 se jeho fotografie objevily na 90 obálkách tohoto časopisu. Zemřel v roce 1995, jeho posledním snímkem je portrét rodiny prezidenta Billa Clintona, který pořídil dva roky před svou smrtí.

Bitva o Okinawu - mrtví Japonci
Zdroj: Wikipedia.org