Čeští vědci zjistili, jak na materiály s unikátními schopnostmi

Praha - Český materiálový výzkum má další výrazný úspěch. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ve spolupráci s Američany objevili novou cestu pro výrobu materiálů s unikátními vlastnostmi využitelnými pro výrobu elektronických pamětí. Objev zveřejnil vědecký časopis Nature. Disketa stará pětadvacet let si pamatovala jen několik textů. Doba pokročila a malá flashka si pamatuje tisíckrát víc než staré stolní počítače. Teď se pátrá po materiálu, který dokáže ještě víc. „Kdybyste psali na počítači a vypadl vám proud, informace tam zůstane bez toho, aniž byste ji ukládali na harddisk,“ vysvětluje vědec Stanislav Kamba.

Paměť bez elektřiny a magnetických hlav. Právě toho chtějí vědci dosáhnout tenkými vrstvami, které napráší na povrch jakási atomová stříkačka. Materiál navrhli a připravili v Americe, ale dostal se až do českých laboratoří. „Protože my patříme ke světové špičce oboru a oni nedokázali ferroelektrické vlastnosti změřit, kdežto my ano,“ tvrdí Kamba.

Čeští vědci nové materiály nejenom měří, ale také sami vyvíjejí. Jeden z nich by mohl pomoci vysvětlit, proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty. Díky dalšímu je možné poprvé měřit prostorové uspořádání elektronu. Pokud se prokáže, že je elektron nesymetrický, padá standardní model částic - a to změní představu o vývoji hmoty ve vesmíru. Hledání podobných materiálů je alchymií 21. století.

Mele se, žíhá, lisuje a zase mele. Materiál se rodí ztěžka. „Na první pokus určitě ne. Podařilo se nám třeba zničit lodičku, ve které se to žíhalo,“ říká vědec Přemysl Vaněk. Výsledek pak ale oběhne celý vědecký svět. Materiálový výzkum přitom patří k nejsilnějším oborům, které česká věda má.