Budapešť - Monok je malé městečko v severovýchodním Maďarsku. Nechce ale zůstat malé. V jeho čele naštěstí stojí velmi nápaditý starosta. Kromě něj má Monok ještě jednoho zajímavého rodáka – maďarského spisovatele, politika a revolucionáře Lajose Kossutha. A právě Kossuth je klíčem k růstu města.
Maďarský starosta chce netradičně zalidnit své městečko
„Myslím, že by bylo praktické nabídnout Maďarům žijícím za hranicemi vlasti pevnou adresu doma, ve vlasti. Tedy pokud to dovolují zákony a technické možnosti. A kde jinde než v Kossuthově domě. Ten by se mohl stát jakýmsi přístavem všech, co z Maďarska odešli do světa,“ vysvětluje svůj nápad starosta Zsolt Szepessy.
Budapešť je oproti Monoku velké město. Jistě by se tam našla řada historických adres, na nichž by se mohl přihlásit asi větší počet maďarských exulantů, než by se vešel do Kossuthova domu v Monoku. Ovšem v celé velké Budapešti nikdo takový nápad nedostal. Přestože k tomu byla letos v srpnu velká příležitost.
Monok chce přimout Maďary ze zahraničí (zdroj: ČT24)
Starosta Monoku vyslovil svou originální myšlenku 20. srpna, kdy vstoupil v platnost nový maďarský zákon o dvojím občanství, který tak pohoršuje vlády sousedních zemí. Starosta bohužel ale zatím nenašel sluchu ani u maďarských úřadů.
„Registrovat se někde k trvalému pobytu se nedá jen tak bez splnění určitých podmínek. Vždyť je to docela vážná věc a má to svůj právní význam. Potvrdit trvalé bydliště tisícům či statisícům lidí v jednom jediném domě, to by tedy asi opravdu podle našich zákonů nešlo,“ oponuje Tamas Wetzel z ministerstva spravedlnosti a státní správy.
Mimo Maďarsko žije pět milionů lidí pocházejících z Maďarska. Starostovi Monoku bylo vlastně už od počátku jasné, že jeho návrh má víc háčků než jen fakt, že by v Kossuthově domě bylo málo pokojů.
„Vždyť jsem to myslel jen symbolicky. Lidé by mohli být přihlášeni jen symbolicky. Že by se tam nastěhovali všichni, které bychom tam přihlásili, to jsem pochopitelně neměl na mysli. Ale jinak přece každý Maďar může mít u sebe přihlášeného Maďara žijícího v zahraničí. To přece není nelegální,“ brání se starosta.
Zní to logicky, ale úřady přece jen pochybují, že by se Monok mohl stát kolektivní adresou byť jen pro ty, kteří by se tam chtěli přijet velké osobnosti maďarských dějin poklonit. A samozřejmě zajít na radnici pozdravit pana starostu.