Dolores (Mexiko) – Státním svátkem 16. září si Mexičané připomínají počátek boje za nezávislost na španělské nadvládě. Právě v půlce září roku 1810 vyzval Miguel Hidalgo, kněz z malého města Dolores, k návratu země indiánským obcím a ozbrojenému boji. Se stovkami stoupenců poté táhl krajem a obsazoval jej. Ač sám za svou revoltu později zaplatil životem, vleklá válka, do níž se Španělsko ve své kolonii pustilo, nakonec vyústila v úspěch Mexičanů. Samostatnost získali po jedenácti letech v roce 1821.
Jak Mexiko vytáhlo do boje za nezávislost na Španělsku
K vyhlášení boje proti Španělům vedla doloreského faráře Hidalga osvícenská filozofie i slábnoucí moc španělského panovnického rodu Bourbonů. Ve své „Výzvě z Dolores“ 16. září vyzval k navrácení krajiny indiánským obcím, boji proti Španělům a jejich daním, požadoval svobodu náboženství a zrušení otroctví. Byla to ale právě myšlenka navrácení půdy domorodým obyvatelům, co Hidalgu postavila do čela revoluce.
Revolucionáři vytáhli do osvobozeneckého boje a zamířili na hlavní město. Špatná organizace jim však před branami metropole přinesla porážku. Sám Hidalgo padl do španělského zajetí a v srpnu 1811 byl za kacířství a zradu popraven. Jeho tělo bylo znetvořeno a jeho hlava byla vystavena v Guanajuato jako varování pro jiné případné povstalce. Už krátce po smrti jej však lid začal nazývat otcem národa a považovat za symbol boje za nezávislost. Té dosáhlo Mexiko po vleklé partyzánské válce v roce 1821 poté, co ji uznal místokrál Juan O Donujú.