EBOLA vízum nedostane

ČT24

ČT24
čtvrtek 23. října 2014 Teodor

Rozporuplný Vlasov - zradil Stalina, bojoval s Hitlerem, pomáhal Praze

Velikost textu:

Moskva - Německá hlídka v bažinách jižně od Leningradu zajala 12. června 1942 zbloudilého sovětského generálporučíka Andreje Andrejeviče Vlasova. O čtyři roky později, pravděpodobně 2. srpna 1946 byl v moskevské Tagance spolu s jedenácti spolubojovníky popraven. Skončila tím jedna z kapitol Stalinova účtování se "zrádci". Během té doby se nositel řádu Rudého praporu a Leninova řádu stal Hitlerovým spojencem. Generál Vlasov, velitel Ruské osvobozenecké armády (ROA), která v závěru 2. světové války bojovala po boku nacistů proti Rudé armádě, a vůdčí osobnost organizace sdružující odpůrce Stalinova režimu, vzbuzuje dodnes zájem historiků.

Generál Andrej Vlasov
Generál Andrej Vlasov

Někteří z nich v něm vidí skutečně jen zrádce, který si hleděl zachránit kůži, jiní vytýkají západním spojencům, že nepochopili důsledný antibolševismus vlasovovských vojsk a tvrzení jejich velitele o tom, že sovětská moc rozumí jen řeči síly a že iluze o demokratizaci Ruska je hluboce mylná. Nechybí ani hlasy o tom, že Vlasov a vlasovci předjímali reaganovský politický kurs.

Vlasov se narodil 1. září v gubernii Nižnij Novgorod. Nadaný syn se měl stát popem. V občanské válce však byl vybrán do důstojnického sboru. Zatímco Stalinova diktatura revolucionalizova agrární Rusko - často krvavě - dělal syn rolníka rychlou kariéru. Důkazem jeho loajálnosti je fakt, že přežil velké čistky v důstojnickém sboru. Rozhodnutí Stalina o jeho vyslání do Číny ve funkci vojenského poradce bylo dokonce vysokou poctou a při rozloučení s čínskými hostiteli dostal od Čankajškovy manželky zlaté hodinky. 

Po návratu do vlasti udělal z proslulé 99. střelecké divize elitní jednotku. V září 1941 se postavil u Kyjeva úspěšně na odpor jednotkám wehrmachtu. Když v listopadu téhož roku němečtí vojáci pronikli až na okraj Moskvy, podařilo se nově utvořené 20. armádě pod vedením Vlasova jejich postup zastavit. Ale o půl roku později byla tato armáda jižně od Leningradu rozprášena.  

Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Stalin

V březnu 1942 ho Stalin jmenoval zástupcem velitele Volchovského frontu. Zakrátko byl pověřen velením 2. úderné armády. Útvar, úderný jen podle jména, byl tehdy vinou chybných rozkazů vrchního velení v kritické situaci. Byl obklíčen v lesích a bažinách a k jídlu zbývalo vojákům jen listí a březová kůra. Vlasov, odpovědný za armádu a operaci, kterou nepřipravoval, neplánoval a nezačal, dostal příkaz, aby útvar vyvedl z obklíčení. Rozdělil ho na tři skupiny, aby se vojáci snáze dostali z uzavřeného kruhu. Podařilo se to však pouze jedné z nich. Velitel druhé skupiny se v bezvýchodné situaci zastřelil a Vlasov s třetí skupinou padl 12. července 1942 do nacistického zajetí. V zajetí se po měsících mučivého přemýšlení, kdy uvažoval i o sebevraždě, dobral přesvědčení, že Stalin a jeho diktátorský režim jsou neštěstím Ruska. 

Co tehdy změnilo Vlasovovy názory? 

Byl to šok z toho, že Stalin přes jeho námitky dal příkaz k sebevražednému útoku, nebo dojem, že moskevská vláda ztratila víru už v době, kdy jednotky na frontě se ještě držely? V každém případě v září 1942 podepsal letáky, které spolubojovníky v Rudé armádě vyzývaly k přeběhnutí na druhou stranu fronty. V únoru 1943 byl jmenován "šéfem ruské exilové vlády". Ale Hitlerovi v jeho světonázorové válce ani nenapadlo dát Vlasovovi k dispozici vojenské jednotky z vojáků, kteří podle nacistického vůdce skoro ani nebyli lidmi, a teď by dokonce měli bojovat za svobodné Rusko? Tak si generál krátil čas ve vile v berlínské čtvrti Dahlem hrou karet a pitím vodky a snil o svobodě svědomí svých krajanů v novém Rusku. Ale o prominentním Velkorusovi nechtěly slyšet ani prapory, které Himmler sestavil z Turkestánců a Ukrajinců. 

Až v listopadu 1944, když už bylo dávno pozdě, dal váhavý Hitler na naléhání Himmlera svůj souhlas s vytvořením "Ruské osvobozenecké armády". Sovětští zajatci do ní vstupovali nejčastěji proto, aby unikli nelidským podmínkám v zajateckých táborech. Mnozí předpokládali, že se jim při nejbližším nasazení podaří přejít zpět do vlasti. Část chtěla bojovat proti Stalinovi z přesvědčení. Z vězňů byly sestaveny dvě slabé divize, které po výcviku v Dabendorfu u Berlína byly špatně vyzbrojené vyslány na frontu. "Miloval jsem svoji vlast a chtěl jsem pro ni to nejlepší," napsal mezitím na generálplukovníka povýšený Vlasov do svého deníku.  

Maršál Koněv při osvobozování Prahy
Maršál Koněv při osvobozování Prahy

Nacisté jim nedůvěřovali, Češi jim azyl neposkytli, nakonec skončili v rukou Rusů 

Nacistické velení nasazovalo Vlasovovu ROA zejména v týlu ke strážní službě a k potlačování partyzánského hnutí. Pouze některé oddíly bojovaly před koncem války na Odře. Koncem války byla větší část Vlasovovy armády soustředěna v Čechách. O chystaném povstání v Praze informovali generála Vlasova 2. května představitelé domácích ilegálních vojenských skupin. Vlasovovy jednotky zasáhly 6. až 7. května do bojů na straně povstalců. Zpevnily obranu Prahy na jižních přístupech k městu, na linii Modřany-Podolí-Pankrác a v prostoru Hrdlořezy-Strašnice. Zasáhly v bojích na Pankráci, na Vinohradech a na Smíchově. V noci na 8. května dobyly Ruzyň a obsadily letiště, odkud startovaly německé stíhačky k útokům na Prahu. V bojích padlo asi 300 vojáků. Prozatímní československá vláda však nechtěla mít s vlasovci nic společného - Česká národní rada 7. května sice poděkovala Vlasovově armádě za pomoc, odmítla jí však poskytnout azyl. O den později zahájili příslušníci ROA ústup z Prahy a pokusili se neúspěšně o přechod do amerického zajetí - v prostoru Lnáře orgány NKVD popravily tisíce vlasovců. 

Generál Vlasov se bez úspěchu pokusil získat azyl ve Švédsku a uprchnout do Španělska. Američané ho 3. července 1946 předali sovětským úřadům. Téhož měsíce byl s 11 nejvyššími veliteli své armády odsouzen vojenským kolegiem Nejvyššího soudu SSSR k smrti za "velezradu, špionáž, sabotáž a teroristickou činnost proti SSSR, kterou prováděl jako agent německé výzvědné služby. Vlasov sám věděl už dávno, co ho čeká: "Zvolil jsem si šibenici," napsal do svého deníku ještě předtím, než jeho armáda konečně dostala rozkaz k boji.

Rusové přijeli 9. května do Prahy
Rusové přijeli 9. května do Prahy
Zdroj: ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.