Afghánci odvolili za výbuchů bomb

Kábul – Afghánistán dnes volil nový parlament ve volbách, které otestují jeho stabilitu. Již několik týdnů v zemi ale panuje velké napětí; kandidáti do parlamentu byli zastrašováni radikály z Tálibánu, kteří se navíc snažili volby překazit raketovými útoky a explozemi bomb. O život přišlo nejméně deset lidí a dalších dvacet bylo zraněno. Noví poslanci by podle pozorovatelů mohli zajistit určitou mocenskou protiváhu k prezidentovi Hamídu Karzáímu, který má pověst zkorumpovaného a nevypočitatelného politika. Volební místnosti se uzavřely ve 13:30 SELČ, předběžné výsledky letošních parlamentních voleb nejsou očekávány dříve než 8. října, konečné by měly být zveřejněny 30. října.

Raketa vypálená na Kábul dopadla v 01:30 hodin SELČ na pozemek budovy státní televize, vzdálené jen několik bloků od prezidentského paláce, velitelství vojsk NATO a také amerického velvyslanectví. V dalších hodinách následovaly podobné útoky ve východních městech Ghazní a Dželálábád, na jihu v Kandaháru nebo v severoafghánské provincii Baghlán, kde při útoku Tálibánu nedaleko volební místnosti podle Reuters zemřel afghánský voják a šest členů provládních milic. Tři lidé zahynuli při útocích v provincii Tachár. Ve městě Chóst na východě země explodovala nastražená bomba poblíž volební místnosti. Mezi třemi zraněnými jsou dva afghánští pozorovatelé.

Průběh hlasování ale útoky nijak zásadně nenarušily. „Podle našich informací bylo otevřeno nejmíň 92 procent volebních místností, ve kterých se normálně hlasovalo,“ řekl předseda nezávislé volební komise Fazíl Ahmed Mahnaví.

Video Reportáž Jakuba Nettla
video

Reportáž Jakuba Nettla

Prezident Hamíd Karzáí odvolil asi hodinu po otevření volebních místností v jedné z kábulských škol. Voliče vyzval, aby zaškrtli jména kandidátů, pro které se rozhodli sami, a nebrali peníze od lidí, kteří je chtějí ovlivnit. Vyjádřil také naději, že voliči se nenechají násilnostmi odradit a volební účast bude vysoká.

Afghánský prezident Hamíd Karzáí

„Jako při každých volbách doufáme, že bude vysoká účast, že se nikdo nenechá odradit bezpečnostními incidenty, že lidi neovlivní peníze ani jiný nátlak, že přijdou hlasovat a posunou tak zemi k lepší budoucnosti.“

Předseda Nezávislé volební komise Fazíl Ahmed Mahnaví

„Bezpečnost je hlavní problém. Kdybyste se mě zeptali, co je druhý největší problém, řeknu, že bezpečnost, všechno ostatní se dá vyřešit.“

Volby se původně měly konat 22. května, kvůli nedostatku peněz, obavám o bezpečnost a problémy s logistikou ale byly přeloženy na září. Odklad měl údajně umožnit provést opatření, která by zabránila volebním podvodům, které provázely volbu prezidenta loni v srpnu. Během té docházelo k hromadnému falšování ve prospěch prezidenta Karzáího, jenž byl i přes vlnu protestů vyhlášen vítězem.

Těžký život afghánských političek

O poslanecká místa v dolní komoře afghánského parlamentu (Lidová rada, Vulusi džirga) usilovalo v přímých volbách přes 2 500 kandidátů, z čehož bylo zhruba 430 žen. Ženám je vyhrazena necelá čtvrtina křesel ve 249členné dolní komoře.

Volební kampaň je pro ženy v Aghánistánu obzvlášť paradoxní. Do parlamentu jich kandidovalo o čtvrtinu víc než při minulých volbách. Čelily ovšem nebývalému tlaku a zastrašování, jaké nepamatují od konce vlády Tálibánu. Mnohé kandidátky jsou frustrovány tím, že kvůli výhružkám povstalců nemohly předstoupit před voliče, a to hlavně na venkově. Pod obrovským tlakem byli ale i mužští kandidáti. Ani oni nezůstali ušetřeni zastrašujících telefonátů a v průběhu volební kampaně byli nejméně čtyři kandidáti zabiti.

Volby podle Tálibánu: útoky a blokace místností

Ozbrojenci z hnutí Tálibán avizovali, že hlasování překazí útoky na zahraniční vojáky i afghánské cíle. Afghánská vláda již před hlasováním uvedla, že její bezpečnostní síly jsou připraveny zajistit bezpečnost voleb, ačkoli nejméně 1 019 z 6 835 hlasovacích místností muselo zůstat z bezpečnostních důvodů uzavřeno. K atmosféře nedůvěry přispíval i fakt, že v několika provinciích byly objeveny tisíce falešných voličských průkazů. Údajně by mohlo jít až o šestinu ze zhruba 17,5 milionu registrovaných voličů.

Tálibán k parlamentním volbám:

„Všechny cesty vedoucí k volebním místnostem budou napadeny a bezpečnostní síly a osoby pracující na organizování voleb budou našimi prvními terči.“

Vedení Tálibánu po skončení voleb ohlásilo, že ozbrojenci zaútočili na 150 volebních místností. Hnutí však rozsah svých akcí často přehání. Tálibán přitom nenarušoval volby jen zmíněnými pumovými útoky. Agentura AP uvedla, že v problematické části provincie Nangarhár bránil otevření dvou volebních místností. Kolem poledne se ale při příjezdu afghánských sil a vojáků Severoatlantické aliance povstalečtí ozbrojenci stáhli.

Ozbrojencům šlo především o to, aby ze země odešly spojenecké jednotky, které hnutí připravily o moc v prosinci 2001. Mezinárodní síly v současnosti čítají 141 000 vojáků a více než dvě třetiny z nich jsou Američané. Příslušníci Tálibánu ale nejsou sami, kdo požadují, aby zahraniční vojáci Afghánistán opustili. Shodli se na tom i členové druhého největšího povstaleckého uskupení v zemi - radikální Islámské strany vedené někdejším premiérem Gulbuddínem Hekmátjarem. Ten jako jediný z vlivných povstaleckých vůdců zahájil mírové rozhovory s Karzáího vládou. Parlamentní volby konané za přítomnosti zahraničních vojsk ale zcela odmítl.