Rusko chce vydání Zakajeva, Polsko jej propustilo

Varšava - Polská policie dnes v Polsku zadržela čečenského aktivistu Achmeda Zakajeva na základě mezinárodního zatykače vydaného Ruskem. Zakajev bude ale během vydávacího řízení pobývat na svobodě, protože večer jej polské úřady propustily. Procedura vydávání by mohla trvat 40 dní, sdělil podle agentury AFP „honorární konzul“ Čečenců v Polsku Adam Borowski. Zatímco Moskva na vydání muže obviněného z terorismu trvá, Polsko naznačilo, že je extradice nepravděpodobná.

„Byl na něj vydán mezinárodní zatykač, policie proto byla povinna jej zadržet a předvést na prokuraturu,“ vysvětlil policejní mluvčí Mariusz Sokolowski s tím, že čečenský vůdce byl zadržen policisty v civilu. Podle exilových čečenských organizací byl Zakajev zadržen právě v době, kdy sám směřoval na varšavskou prokuraturu, aby se zeptal, proč je hledaný.

Podle agentury DPA byl Zakajev ráno po zadržení několik hodin vyslýchán. Večer pak agentura AP uvedla, že polský soud nařídil jeho propuštění. Borowski vysvětlil, že na základě dnešního rozhodnutí se bude Zakajev zdržovat v Polsku až do verdiktu o jeho vydání či nevydání Rusku. „Pan Zakajev by v Polsku mohl strávit hodně času, extradice může trvat 40 dnů,“ prohlásil dnes „honorární konzul republiky Ičkerie“ v Polsku.

Video Reportáž Miroslava Karase
video

Reportáž Miroslava Karase

Zakajev byl v Polsku už několikrát, jeho návštěva ale ještě nikdy nevyvolala takový rozruch jako nyní, kdy se účastní Světového kongresu čečenského národa. Moskva proti němu vznesla 13 obvinění, včetně údajné účasti na teroristických akcích, únosu a na vraždě více než 300 příslušníků armády v letech první čečenské války (1994-1996). Exilový čečenský vůdce ale obvinění odmítá a podle polských vládních kruhů je šance na jeho vydání do Ruska nulová.

Polský premiér Donald Tusk:

„Zahájení procesu extradice se ještě nerovná samotnému vydání a zcela jistě Rusko nemůže počítat s tím, že se Polsko rozhodne k jeho spokojenosti.“

Moskva ale na vydání Zakajeva trvá a očekává, že Varšava jeho žádosti vyhoví. Ruská generální prokuratura připravuje dokumenty, které odešle do Varšavy jako podklad pro vydání čečenského vůdce do rukou ruské justice.

Moskvě ani čečenským radikálům se kongres nelíbí

Zakajev se má v Polsku zúčastnit Světového kongresu čečenského národa, shromáždění asi 200 čečenských aktivistů z Ruska, západní Evropy, Blízkého východu a USA. Kongres organizace založené v polovině 90. let mají navštívit i zástupci některých severokavkazských povstaleckých skupin. Hlavním cílem srazu je odstranění hlubokých rozporů, které v separatistickém hnutí Čečenců panují.

Moskva má ke kongresu čečenského národa zásadní výhrady. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už ve středu připomněl, že kongresu se účastní řada lidí, na něž byl vydán mezinárodní zatykač, a že jeho země počítá s tím, že to Polsko bude mít na paměti. Kongres pořádá několik nevládních organizací, jeho legitimitu ale neuznává ani hlavní velení čečenských rebelů na Kavkazu. Podle zdrojů blízkých vůdci povstalců Doku Umarovovi shromáždění ve Varšavě inspiroval Kreml a zorganizovala ho ruská kontrarozvědka.


Zakajev žije v Británii, kde má status politického uprchlíka. V roce 2003 Londýn odmítl žádost Moskvy o jeho vydání; soudce tehdy dospěl k názoru, že by jej v Rusku nečekal spravedlivý soud. Kauci 50 tisíc liber za Zakajeva zaplatila známá herečka a stoupenkyně nezávislého Čečenska Vanessa Redgraveová. V roce 2002 byl Zakajev zadržen v Dánsku, kam přijel také na kongres čečenského národa. Dánsko ho ale propustilo, protože Rusko nepředložilo dostatek důkazů o jeho údajném podílu na teroristických akcích čečenských povstalců.

Jednapadesátiletý bývalý shakespearovský herec Zakajev je exilovým premiérem nikým neuznané Čečenské republiky Ičkerija (ČRI) a je jedním z mála žijících vůdců čečenských povstalců. Během první rusko-čečenské války se účastnil bojů o metropoli Groznyj.

Narodil se 26. dubna 1959 v Kazachstánu. Do politiky vstoupil v roce 1994, kdy se stal ministrem kultury v separatistické vládě Džochara Dudajeva. Po válce byl vicepremiérem odpovědným za kulturu a speciálním vyslancem čečenského prezidenta Maschadova. Byl členem delegace, která s Rusy podepsala v roce 1997 v Kremlu mírovou smlouvu. Dostával se do konfliktu s fanatickými islamisty a podporoval usmíření mezi Čečenci a Moskvou. V roce 2007 se po roztržce mezi čečenskými radikálními islamisty kvůli vyhlášení severokavkazského emirátu stal předsedou vlády ČRI a distancoval se od samozvaného vůdce emirátu Doku Umarova.