Schopenhauer: Láska je iluze, to jen příroda chce zachovat rod

Frankfurt nad Mohanem – Přestože německý filozof Arthur Schopenhauer, někdy přezdívaný filozof pesimismu a voluntarismu, zůstal za svého života téměř neznámý, svým přesvědčením o iracionálním základě světa výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů. Zásadním Schopenhauerovým dílem je spis Svět jako vůle a představa, který napsal v Drážďanech a vydal ve svých 31 letech v roce 1819. V předmluvě tehdy mimo jiné napsal: „Mé dílo je nový filozofický systém. Rozvíjí myšlenky, které dosud ještě nikoho nenapadly.“ Kniha ale neměla zprvu příznivý ohlas, dokonce i jeho přítel Johann Wolfgang Goethe se o ni vyjádřil velmi zdrženlivě. Ještě v roce 1835 mu nakladatel oznámil, že větší část prvního vydání prodal jako starý papír. Německý filozof zemřel 21. září 1860.

Dílo gdaňského rodáka, který žil celý život z dědictví po svém otci velkopodnikatelovi, bylo zprvu přijímáno spíše zdrženlivě a ve známost vešlo až kolem roku 1850, kdy bylo Schopenhauerovi již přes 60 let. Přesto měla jeho filozofie velký vliv na mnoho umělců a myslitelů, například na filozofa Friedricha Nietzscheho, skladatele Richarda Wagnera, vědce Alberta Einsteina, psychologa Sigmunda Freuda, spisovatele Lva Tolstého či filozofa Carla Gustava Junga. V českém prostředí jeho myšlenky imponovaly filozofu Ladislavu Klímovi, básníku Otokaru Březinovi či spisovateli Bohuslavu Hrabalovi, který často připomínal jeden Schopenhauerův citát: „Všechna láska je soucit.“

Podle Schopenhauera není podstatou člověka rozum, vědomí, myšlení, ale neosobní vůle, která jej psychicky i fyzicky formuje. Pokračovatel Immanuela Kanta mínil, že nejsilnějším projevem vůle k životu je rozmnožovací pud. Právě rodově se projevující vůle k životu k sobě přitahuje dva jedince různého pohlaví. „Láska je iluze, jejíž pomocí se příroda stará o zachování rodu,“ napsal. Schopenhauer postupně přešel k pesimismu. Tvrdil, že člověk nikdy nenalezne klid a štěstí, že bolest je vlastní realitou života a že nevyhnutelným údělem člověka je osamění.

Sám o sobě prohlašoval, že je génius

Arthur Schopenhauer, který žil v letech 1788 až 1860, byl ovlivněn romantismem, přičemž odmítal Hegela a německou klasickou filozofii s výjimkou Kanta. Z rodiny na něj měl veliký vliv otec, který ho nutil stát se obchodníkem, také matka, bouřlivě žijící spisovatelka, která v něm vyvolala negativní postoj k ženám. Vůbec ženy byly asi jedním ze zdrojů jeho životního pesimismu, neboť díky svojí hypersexualitě a ne příliš atraktivnímu vzhledu se s nimi dostával stále do konfliktu. Rané pesimistické pocity a úsudky jsou však již patrné v jeho deníku z cest po Evropě, během kterých v roce 1800 navštívil i Prahu a Karlovy Vary. Díky cestování se stal kosmopolitou. Po dokončení studií byl krátkou dobu docentem na berlínské univerzitě, akademická dráha mu však nepřinesla vytoužený úspěch. Sám o sobě prohlašoval, že je génius a toužil se stát nejvýznamnějším filozofem 19. století. To se nakonec svým způsobem splnilo, když poté, co byl v roce 1850 objeven Angličany, se 6 let před smrtí, způsobenou srdeční mrtvicí, stal nejčtenějším filozofem vůbec.

Schopenhauer, jenž přes svou odtažitost vždy nesmírně toužil po uznání a slávě, po sobě zanechal rozsáhlé dílo. Vedle hlavního díla Svět jako vůle a představa napsal kupříkladu Dva základní problémy etiky či slavný spis Parerga a paralipomena (1851), ve kterém jsou zahrnuty menší, populárnější texty v čele se známými Aforismy k životní moudrosti, O univerzitní filozofii, O ženách, O hluku a zvucích či O smrti.

Výběr z citátů

„Neexistuje mínění, byť sebeabsurdnější, které by si lidé ochotně neosvojili, jakmile se nechají přesvědčit, že je všeobecně přijímané.“

„Dítě je do jisté míry géniem a génius je do jisté míry dítětem.“

„Jen v Londýně je 80 000 prostitutek, a co jsou, když ne krvavé oběti na oltáři monogamie.“

„Každý národ vidí nedostatky jiných a všichni mají pravdu.“

„Odpustit znamená zahodit těžce vydobytou zkušenost.“

„Osud míchá karty, my hrajeme.“

„Oženit se znamená zdvojnásobit své povinnosti a napůl omezit svá práva.“

„Všechno na světě můžete chtít, jenom nemůžete chtít, aby se vám chtělo.“

„Zcela sám sebou může být každý jen tehdy, pokud je sám.“

„Život jednotlivce je z celkového pohledu vždy tragédií, ale v podrobnostech je to komedie.“

„Život bez bolesti nemá smysl.“

„Pokora je psovská ctnost.“

„Mnohý člověk má čisté svědomí jen proto, že má slabou paměť.“