Wellington - Novozélandští záchranáři se snaží pomoci posledním čtyřiadvaceti velrybám ze sedmdesátičlenného hejna, které uvízlo na západním cípu Severního ostrova. Část kytovců museli záchranáři dokonce usmrtit, protože byli poranění od kamenů na pláži. Práci záchranářům komplikoval silný vítr a příbojové vlny. Podobnou situaci zažili novozélandští záchranáři i koncem srpna. Na pobřeží uvízlo 64 kulohlavců. Ani jeden nepřežil.
Záchranáři bojují na Novém Zélandu o život uvízlých velryb
Je to boj s časem a dobrovolníci se střídají ve dne i v noci. Nezbývá než přikrýt velryby mokrou látkou a neustále je polévat vodou. Jedině tak je možné oddálit smrt z přehřátí. „Jsou v hrozném stavu. V posledních několika dnech tady byla silná bouře a bylo opravdu těžké vůbec sem dostat někoho, kdo by mohl pomoci,“ řekl Ingrid Visser z organizace ORCA.
Noc přežilo pouze 24 z celkem víc než sedmi desítek kulohlavců, kteří na odlehlé pláži Nového Zélandu uvízli. „Zůstanu tady tak dlouho, jak bude potřeba. Chci vidět, až budou konečně v bezpečí,“ prohlásila jedna z dobrovolnic. S denním světlem konečně dorazila i těžká technika, kterou záchranáři velryby přemístili do nedaleké laguny. Tam by se měly zotavit před vypuštěním na volné moře. „Ty, co zůstaly naživu, jsou v celkem dobrém stavu. Dívají se kolem sebe a sledují, co se děje,“ konstatoval Patrick Whaley z úřadu pro ochranu přírody.
Reportáž Tomáše Eyema (zdroj: ČT24)
Podobnou situaci zažili novozélandští záchranáři i koncem srpna. Na pobřeží uvízlo 64 kulohlavců. Ani jeden nepřežil. Stejná situace se opakuje každý rok několikrát. Zvlášť v době migrace velryb od Antarktidy a zpět. Vědci se dosud marně snaží vysvětlit, co kytovce láká ke břehům, kde pak umírají.