Umělé oplodnění pomáhá milionům párů. Katolíky ale pobuřuje

Londýn - Robert Edwards s kolegou Patrickem Steptoem mají po světě tisíce dětí. Jejich metoda totiž pomáhá neplodným párům po celé planetě. Pouze Edwards ale za její objev získal Nobelovu cenu. Umělé oplodnění dodnes vyvolává vášně a třeba Vatikán už stihl nad vyznamenáním vyjádřit znepokojení. Holčička Louise Joy Brownová, která se stala prvním dítětem ze zkumavky, se narodila 25. července 1978.

Louise vážila po porodu dvě a půl kila a byla naprosto zdravá. Dnes už je vdaná a v roce 2006 porodila syna Camerona. Na rozdíl od svojí matky s otěhotněním neměla problém. Největší zásluhu na objevu takzvané asistované reprodukce mají dva muži, Patrick Steptoe a Robert Edwards. Než se jim podařilo dosáhnout úspěchu, trvalo to deset let. Nobelovu cenu ale dostal jen fyziolog Edwards. „Je to vlastně opomenutí spolupráce, protože jeden bez druhého by to nezvládli,“ podotkla vedoucí oddělení Asistované reprodukce v Podolí Jitka Řezáčová.

Byli inspirací pro lékaře po celém světě, i ty v Československu. Ve východním bloku se první dítě ze zkumavky narodilo v roce 1982. Jeho vědeckým otcem je brněnský profesor Ladislav Pilka. Použil tehdy jinou metodu než Steptoe s Edwardem. A uspěl. „První kroky byly velmi obtížné. V té době jsme neměli to instrumentárium, co měli na Západě,“ prohlásil Pilka. V současnosti se ale nejčastěji používá právě Steptoův a Edwardsův způsob umělého oplodnění, takzvaná in vitro fertilizace. Při ní se odeberou vajíčka i spermie, ze kterých se ve speciálním inkubátoru vytvoří embrya. Ty nejzdravější pak lékaři vpraví do dělohy ženy.

O asistovanou reprodukci je stále větší zájem. V Česku se takhle rodí už tři procenta dětí. To znamená víc než 3 500 tisíce párů, které by za jiných okolností nemohly mít dítě. Většina vícerčat, která potkáváme v českých ulicích, jsou děti, které se narodily právě s pomocí lékařů, tedy pomocí asistované reprodukce. „Je to způsobeno mnoha faktory, ale asi nejdůležitější faktor je ten, že se v současné době většinou dávají dvě embrya kvůli vyšší úspěšnosti,“ řekl neonatolog Josef Ruffer.

Jitka Řezáčová, vedoucí oddělení Asistované reprodukce, ÚPMD Podolí:

„Je to velká satisfakce. Více než devadesáti procentům partnerů, kteří nemohou mít děti, můžeme pomoct.“


Většina lidí vnímá narození vícerčat jako velké štěstí, ovšem pro lékaře, kteří se starají o zdraví matky i dětí, to znamená hlavně starosti. Největší problémy mají starší ženy, které se pro těhotenství rozhodly příliš pozdě. Těm i dalším rizikovým skupinám lékaři u vícerčat doporučují takzvanou redukci, při níž se do jednoho nebo více plodů aplikuje roztok, který způsobí zástavu srdce. A tady začíná bitva o morálku.

Marek Vácha, katolický kněz:

„Proponenti metody říkají, že o nic nejde, že se určitě nejedná o potrat, neboť těhotenství pokračuje. Ale tady samozřejmě je ohromný problém etický. Které z těch embryí vybrat?“


Prapůvod nesouhlasu s umělým oplodněním je podobný a souvisí už se samotným odběrem vajíček. Většinou se jich totiž odebírá a oplodňuje víc. Embrya, která v boji o místo v děloze neuspějí, jsou nejčastěji použita k odběru kmenových buněk, a tedy zničena. Proti umělému oplodnění ostře vystupuje hlavně katolická církev. Předseda Papežské akademie Ignacio Carrasco de Paula označil udělení Nobelovy ceny za asistovanou reprodukci za znepokojivé. Lékaři odpovídají jednoduše: Porucha plodnosti je nemoc a jako nemoc ji léčíme podle svého nejlepšího vědomí.