Tajné dokumenty o válce v Iráku přináší důkazy o zločinech USA

Washington/Londýn/Stockholm - Internetový portál WikiLeaks zveřejnil v noci na dnešek kolem 400 tisíc tajných amerických dokumentů o válce v Iráku, které podle serveru přinášejí důkazy o spáchaných válečných zločinech. Zástupci WikiLeaks navíc oznámili, že připravují ke zveřejnění i nové dokumenty o spojeneckých operacích v Afghánistánu. Zástupce OSN už vyzval prezidenta USA, aby obsah publikované dokumentace prověřil. Zakladatel serveru Julian Assange v rozhovoru pro televizní stanice CNN a Al-Džazíra prohlásil, že je zde dostatek materiálu pro soudní žaloby nejméně ve 40 případech zabití civilistů. Jde o největší únik informací v dějinách armády Spojených států. Washington zveřejnění informací odsoudil. Pentagon uvedl, že záznamy nepřinášejí nic nového, a vyzval server, aby dokumenty ze svých stránek stáhl a originály vrátil.

Mluvčí Pentagonu Geoff Morrell označil zveřejnění dokumentů za „ostudné“ a prohlásil, že 300 Iráčanů, jejichž jména se v materiálech objevují, je nyní velmi ohroženo: „Naši nepřátelé mohou vytěžovat publikované dokumenty, mohou vyhledávat naše slabá místa, způsoby našeho jednání a cokoli jiného, co mohou využít v budoucích akcích proti nám.“

Assange to ale popřel. Dokumenty jsou podle něj redakčně upraveny tak, aby žádné lidské životy nebyly ohroženy. „Obamova vláda je povinna věc vyšetřit a vyvodit závěry, pokud se objeví tak závažná obvinění,“ řekl dnes zástupce OSN pro lidská práva Manfred Nowak televizi BBC. Očekával, že se Obama pustí do vyšetřování už dříve, když po nástupu do úřadu sliboval změnu. Upozornil zároveň, že odpovědnost za týrání nemůže posuzovat Mezinárodní soudní dvůr, protože jeho pravomoc USA neuznávají.

Podle expertů dokumenty vyhlížejí autenticky, byť jejich pravost nelze nezávisle doložit. Portál WikiLeaks o nich odmítá sdělit jakékoli podrobnosti. Jedná se přesně o 391 831 dokumentů, většinou polních hlášení nižších velitelů, která měla zdokumentovat významnější bojové akce. Dokumenty jsou psané vojenskou hantýrkou, většinou nesrozumitelnou běžnému čtenáři, a očividně byly vypracovány s důrazem na rychlost, nikoli přesnost.

Při doposud neznámých incidentech zahynulo 15 tisíc civilistů

Zveřejněné údaje poukazují na mnohé „přehmaty“ amerických i iráckých ozbrojených sil v období od 1. ledna 2004 do konce roku 2009. V dokumentech se hovoří o více než 15 tisících civilistech, kteří zahynuli při doposud neznámých incidentech. Přestože americké a britské úřední zdroje tvrdí, že neexistuje oficiální bilance civilních obětí, WikiLeaks hovoří o více než 66 tisících mrtvých civilistech z celkového počtu 109 tisíc obětí. „Odpovědní lidé se musí zodpovídat. Otevřeme případy těchto neoprávněných zabití. A soudy se musí zabývat britských podílem na smrti civilních obětí,“ uvedl Phil Shiner z Právníků za veřejný zájem.

WikiLeaks

„Jsou tam informace o civilistech zabíjených bez rozdílu na kontrolních stanovištích nebo o iráckých vězních mučených koaličními silami a o amerických vojácích, kteří vyhodili do povětří celé civilní budovy jen proto, že na střeše byl jeden podezřelý povstalec.“

The New York Times dnes označil obsah dokumentů za „dramatickou tvář války“. Podle německého Spiegelu dokumenty obsahují informace o krutých případech mučení, kterého se na vězních dopouštěli iráčtí vojáci a policisté. Nechybí mezi nimi polévání vězňů vroucí vodou, strhávání nehtů, týrání elektrickým proudem na chodidlech a genitáliích nebo zavádění lahví nebo kusů dřeva do konečníku.

Mluvčí iráckého ministerstva: dokumenty neobsahují „žádná překvapení“

Podle britského Guardianu americká armáda stovky hlášení o případech mučení vězňů nevyšetřovala, přestože znásilňování, týrání a dokonce vraždy se jevily jako systematická praxe iráckých policistů a vojáků. Naproti tomu případy, kdy se na údajném mučení podíleli spojenečtí vojáci, byly vždy předmětem vyšetřování. Guardian napsal, že mučení je v některých případech doloženo lékařskou zprávou. List hovoří o situacích, kdy byli vězňové spoutáni, oslepováni a věšeni za zápěstí. Iráčtí bachaři podle listu vězně bičovali, mlátili pěstmi a kopali do nich. Zprávy o ohledání mrtvol obsahují údaje o popáleninách, bodných ranách a dokonce „nejasných chirurgických zákrocích“.

Mluvčí iráckého ministerstva spravedlnosti v Bagdádu odmítl, že by se irácké vládní síly ve věznicích dopouštěly na zadržených jakýchkoli krutostí. V oficiální reakci na zveřejnění dokumentů řekl, že dokumenty neobsahují „žádná překvapení“, protože řada skutečností v nich obsažených již je veřejnosti známa. Na zveřejnění dokumentů reagovala také irácká opozice. Mluvčí bloku Irakíja prohlásila, že listiny WikiLeaks ukazují, co se stane, když moc v zemi ve svých rukou soustředí jediná osoba. Podle agentury AP tak nepřímo napadla premiéra Núrího Málikího, který se všemožně snaží udržet si své postavení. 


Proti zakladateli serveru WikiLeaks Assangeovi bylo v srpnu zahájeno vyšetřování kvůli údajnému sexuálnímu obtěžování dvou žen, kterého se měl ve Švédsku dopustit. Devětatřicetiletý Australan spáchání jakéhokoli sexuálního deliktu popírá a naznačuje, že za jeho obviněními mohou stát americké tajné služby. Krátce před zveřejněním tajných dokumentů bylo ve Švédsku oznámeno, že vyšetřování jeho údajných sexuálních prohřešků se dostalo do „poměrně pokročilé fáze“.