Azíz bude za represe náboženských stran oběšen

Bagdád/Ammán - Irácký nejvyšší soud odsoudil někdejšího ministra zahraničí v Saddámově vládě Tárika Azíze k trestu smrti. Jde o první trest smrti uvalený na Azíze, který působil v Saddámově vládě jako vicepremiér a ministr zahraničí v době irácké invaze do Kuvajtu a války v Perském zálivu v roce 1991. Soud uložil Azízovi trest za jeho podíl na pronásledování členů náboženských stran. Hrdelní trest má být na 74letém Azízovi vykonán oběšením. Ve dvou jiných procesech už byl Azíz odsouzen k více než 20 letům vězení.

K trestu smrti byli dnes odsouzeni také bývalý Saddámův osobní tajemník Abid Hámid Mahmúd Tikrítí a bývalý šéf tajné služby Saadún Šákir. Právníci nemocného Azíze požádali o intervenci Vatikán; ten dal později najevo přesvědčení, že rozsudek nebude vykonán. Azíz byl jediný křesťan v Saddámově vládě. Za „nepřijatelný“ považuje rozsudek Evropská unie, která tresty smrti neschvaluje.

Syn odsouzeného Zijád Azíz označil verdikt nejvyššího soudu za „pomstu“, která dokazuje „hodnověrnost informací (serveru) Wikileaks“. Řada z těchto dokumentů, zveřejněných o minulém víkendu v zahraničí, obsahuje informace o krutých případech mučení, kterého se na vězních dopouštěli iráčtí vojáci a policisté. Americká armáda prý o těchto praktikách věděla, ale hlášení o případech mučení vězňů nevyšetřovala. „Odsouzení mého otce k smrti je akt pomsty vůči všemu, co má vztah k minulosti v Iráku,“ řekl Zijád Azíz z Jordánska, kde žije stejně jako řada dalších blízkých členů Azízovy rodiny. „Chtějí zabít každého, kdo patřil k tehdejší vládě. On byl ale politik, který měl na starosti média, nikoli bezpečnost,“ dodal.

Video Kdo byl Tárik Azíz
video

Kdo byl Tárik Azíz


Azíz strávil na postu vicepremiéra Iráku bezmála čtvrt století. Osm let také stál v čele irácké diplomacie a v době kolem první války v Zálivu se tak stal mezinárodně nejznámější tváří Husajnova režimu. Po pádu režimu jako svědek vypovídal v procesu se Saddámem Husajnem, jehož ale nikdy nepřestal obhajovat. Historie mu podle jeho slov dá za pravdu. U obyčejných Iráčanů ale zastání najde jen těžko. „Tárik Azíz měl být popraven už dávno, když padl bývalý režim. To oni zničili Irák a poškodili náš národ,“ myslí si Alí Kahlaf.

Americkým vojákům se Azíz sám vydal krátce po invazi, v dubnu roku 2003. Loni byl odsouzen k 15 letům žaláře za zločiny proti lidskosti v souvislosti s popravou 42 obchodníků v roce 1992. Další, sedmiletý trest mu byl rovněž loni vyměřen za roli při pronásledování Kurdů v 80. letech.

Azíz utrpěl v lednu ve věznici mozkovou mrtvici a byl ošetřen v nemocnici na americké vojenské základně. V červenci pak byl předán z amerického vězení do irácké věznice Kázimíja v Bagdádu. V září oznámil Azízův advokát, že se irácká vláda údajně chystá jeho mandanta propustit vzhledem k Azízovu horšícímu se zdravotnímu stavu.  Azízův syn naopak řekl, že o chystaném otcově propuštění nic neví. Podle něj si irácké úřady naopak přejí, aby Tárik Azíz ve vězení zemřel. Podmínky, v nichž je jeho otec vězněn, označil Zijád Azíz za odporující všem pravidlům.

Irák zatím oběsil pět bývalých prominentů

Po svržení režimu iráckého prezidenta Saddáma Husajna v dubnu 2003 bylo v Iráku oběšeno dosud pět prominentních politiků bývalého režimu. Kvůli masakru 148 šíitů v městečku Dudžail z roku 1982 byl 30. prosince 2006 v Bagdádu oběšen exprezident Saddám Husajn, ve stejné kauze byli v lednu 2007 pověšeni nevlastní Saddámův bratr a někdejší šéf tajných služeb Barzán Ibráhím Tikrítí a bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár a v březnu 2007 i bývalý viceprezident Tahá Jasín Ramadán. Pátým popraveným je Saddámův bratranec Alí Hasan Madžíd, známý jako Chemický Alí, který byl odsouzen ke čtyřem trestům smrti a oběšen v Bagdádu letos 25. ledna.

Kromě Tárika Azíze dostalo trest smrti ještě dalších sedm lidí. Jednalo se o někdejšího ministra obrany Sultána Hášima Ahmada Taje, bývalého zástupce ředitele vojenských operací Husajna Rašída Tikrítího (oba za kauzu Anfál), šéfa bývalé vládní strany Baas v jihoirácké provincii Basra Abdal Ghaního Abdal Ghafúra (za potlačování šíitského povstání v roce 1991), někdejšího armádního velitele Mahmúda Fajzího Hazzaa, vysokého činitele strany Baas Azíze Sáliha Hasana (oba za násilné potlačení šíitských protestů v roce 1999) a dva Saddámovy nevlastní bratry, Vatbána Ibráhíma Hasana Tikrítího a Sabávího Ibráhíma Hasana Tikrítího (v kauze zavraždění obchodníků z roku 1992).

Tárik Azíz

- Bývalý jediný křesťan ve vedení Iráku patřil k nejznámějším exponentům Saddámova režimu od jeho nástupu k moci v roce 1979. Obratný diplomat s velkými kostěnými brýlemi a zálibou v kouření kubánských doutníků, který udivoval mistrnou angličtinou, někdy na Západě vzbuzoval až přehnaně optimistické naděje. Ve skutečnosti byl bývalý ministr zahraničí a vicepremiér Azíz loajálním a věrným Saddámovým spojencem.

0

- Dlouholetý člen bývalé vládnoucí Rady revolučního velení (RRV) i vládní strany Baas navštívil jako šéf irácké diplomacie v srpnu 1985 Československo.

- Narodil se jako chaldejský katolík 28. dubna 1936 ve vesnici Til Kaíf u Mosulu na severu Iráku v rodině chudého rolníka. Původně se jmenoval Michail Juhanna, později se ale přejmenoval na Tárika Azíze, což znamená „slavná minulost“.

- V Bagdádu vystudoval angličtinu a anglickou literaturu a v 50. letech vstoupil do tehdy ještě ilegální strany Baas. V 60. letech působil jako redaktor a po baasistické revoluci se v roce 1968 stal šéfredaktorem tiskového orgánu strany Baas As-Saura. V listopadu 1974 zasedl do své první vládní funkce ministra informací, a to na tři roky. Od roku 1977 byl členem RRV.

- Po nástupu Saddáma do funkce prezidenta v červenci 1979 se Azíz stal vicepremiérem (tuto funkci zastával až do pádu režimu v roce 2003). Jeho hvězda začala stoupat po vypuknutí války s Íránem v roce 1980, kdy svojí diplomatickou obratností zajistil Iráku ve válce vojenskou podporu USA, přičemž si ale Bagdád nezpřetrhal silné ekonomické vazby na Sovětský svaz. Po Azízově setkání s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem ve Washingtonu škrtly USA v únoru 1982 Irák ze seznamu zemí podporujících terorismus.

0

- Šéfem diplomacie byl Azíz od ledna 1983 do března 1991. Před válkou v Zálivu byl jednou z nejdůležitějších osobností iráckého režimu, která často navštěvovala OSN i západní státy. Po irácké invazi do Kuvajtu v srpnu 1990 na Západě vysvětloval tento irácký krok s poukazem na to, že Kuvajt „krade iráckou ropu z nalezišť pod společnou hranicí“. V dalších letech Azíz jednal mnohokrát s inspektory OSN.

- Po pádu Saddámova režimu se americkým vojákům vzdal v dubnu 2003, byl souzen v několika kauzách. Loni byl osvobozen v kauze krvavého potlačení šíitského povstání v roce 1999, v kauze zavraždění 42 obchodníků v roce 1992 byl loni v březnu odsouzen na 15 let vězení a v kauze represí menšinových šíitských Kurdů z 80. let loni v srpnu odsouzen na sedm let vězení.

- Azíz je ženatý a má čtyři děti; manželka a jeden syn žijí od dubna 2003 v Jemenu, nejstarší syn Zijád v Jordánsku.