Rozhádané Polsko nesmířil ani pohřeb

Varšava – Mimořádná bezpečnostní opatření provázela v polské Lodži pohřeb poslaneckého asistenta, kterého minulý týden zastřelil muž v kanceláři opoziční strany Právo a spravedlnost. Útok ještě zhoršil napětí v už tak rozhádané polské politice. Politici se vzájemně obviňují z nenávisti a agresivity a ani dnešní pohřeb se neobešel bez vzájemných útoků.

Na pohřeb Marka Rosiaka do lodžské katedrály dorazila kompletní politická elita: prezident Komorowski, premiér Tusk, představitelé parlamentu i vlády. Rozloučení provázela mimořádná bezpečnostní opatření. Krátce před obřadem dostala policie anonym, který vyhrožoval smrtí předsedovi strany Práva a spravedlnost Jaroslavu Kaczyńskému, pokud na pohřeb dorazí.

Kaczyński během smutečního projevu zdůraznil, že rok 2010 je pro Polsko rokem tragédií: „Nevím, pokolikáté letos mluvím na pohřbu, ale doufám, že je to naposledy.“ Kaczyński si nenechal utéct příležitost k apelu na své politické soupeře. „Útok byl proti nám, vrah křičel: 'Nenávidím Právo a spravedlnost, chci zabít Kaczyńského.' Jenže jsou snahy to nevidět a neslyšet,“ řekl na adresu premiéra Tuska a prezidenta Komorowského.

Kaczyński mluví o útoku v Lodži jako o plánované politické vraždě a sebe prezentuje jako terč většiny útoků. Podle průzkumů veřejného mínění si ale většina Poláků myslí, že právě Kaczyńského Právo a spravedlnost vnáší do politiky nejvíc agresivity. „Je nepřípustné, aby lídr velké strany o prezidentovi a premiérovi mluvil jako o ruském agentovi, zrádci a lidech odpovědných za vraždu,“ brání se nařčení Donald Tusk.

Smír v nedohlednu

Hádky jsou na polské politické scéně na denním pořádku. Prezident Komorowski pozval Kaczyńského na společnou cestu na pohřeb do Lodže, ten ale odmítl. Po porážce v prezidentských volbách s Komorowským nekomunikuje, odmítá mu podat ruku a vyhýbá se společným setkáním. Kaczyński stále tvrdí, že vítězství jeho rivala bylo chybné.

„Vyzývám všechny politiky, aby překonali nedůvěru, nenávist a agresivitu,“ požádal Komorowski v Lodži. Podobných apelů zaznělo už v Polsku nespočet. Žádný z nich zatím neměl úspěch. Po krátkém příměří po smrti Jana Pavla II. či po tragédii u Smolensku se situace vždy vrátila do starých kolejí plných zášti a agresivity.