O elektřinu pro ruská města se budou starat plovoucí jaderné elektrárny

Moskva – Rusko má novou jadernou strategii. Opírá se o ambiciózní projekt plovoucích atomových elektráren. Energii mají vyrábět v nepříznivých podmínkách odlehlých částí Ruska, první z nich už v roce 2012. Projektem chce země otevřít cestu k nalezištím v polárních oblastech, už teď má ale taky své razantní odpůrce.

Síť plovoucích jaderných elektráren zásobujících energií odlehlé oblasti s nerostnými zdroji má do roku 2020 čítat celkem sedm plavidel. První z nich – Akademik Lomonosov – už se staví. Fungovat začne za dva roky. Loď dlouhá 144 a široká 30 metrů používá stejnou technologii jako jaderné ponorky a ledoborce. Náklady na její stavbu dosáhnou zhruba šesti miliard korun. Vyrobená energie přitom stačí na zásobování města s 200 tisíci obyvateli.

Jako první sestrojili plovoucí jadernou elektrárnu Američané v 60. letech pro armádu. Rusové je chtějí ke komerčním účelům, dokonce je budou vyvážet. Zájem má přes 20 zemí včetně Číny. Pro Kreml je to nový způsob, jak posílit vliv Ruska ve světě. Jde o největší obnovu jaderného průmyslu od havárie Čenobylu. Ochránci přírody proto varují před riziky - reaktor se chladí mořskou vodou, takže v případě havárie hrozí, že dojde k zamoření oceánu radioaktivními látkami.

Sergej Kirijenko, šéf ruské agentury pro jadernou energii:

„Existuje velká poptávka po elektrárnách s malou kapacitou. Rusko se chce rozvíjet dál na sever, kde jsou nová ropná a plynová naleziště a panenská půda bohatá na minerály.“

„Otázkou je, jak budou plovoucí elektrárny čelit pohybům v zemské kůře. Také riziko teroristického útoku je větší než na pevnině. A použité reaktory mají za sebou historii havárií na ledoborcích,“ vypočítává hrozící rizika ředitel ruské nevládní ekologické organizace Bellona. „Žádné následky nebudou. Stanice připluje, zakotví, bude fungovat 32 let a poté se odstraní a přesune k recyklaci. Nic po ní nezbude,“ brání přínosy projektu šéf ruské agentury pro jadernou energii Sergej Kirijenko.

Obavy zejména v zahraničí ale i tak vzbuzuje hlavně ruská tradice v ututlávání jaderných nehod, například ponorky Kursk, která před deseti lety klesla ke dnu Barentsova moře.