Německo má první poválečnou rabínku

Oldenburg - Německo má první ženu-rabínku od 2. světové války - Alinu Treigerovou. Slavnostního uvedení do úřadu se zúčastnil německý prezident Christian Wulff i rabíni z celého světa. Ačkoli je pro ortodoxní Židy žena ve funkci rabínky nepřijatelná, liberální komunita v severoněmeckém Oldenburgu si na svém výběru zakládá. Podle agentur jde o velký krok směrem k reintegraci Židů do života moderního Německa.

Treigerová je příkladem úspěšné integrace přistěhovalců z východu. Do Německa přišla po pádu železné opony z Ukrajiny a tvrdí, že v její vlasti to bylo s projevy antisemitismu mnohem horší než v Německu.

Alina Treigerová:

„Od lidí z naší obce mám velice pozitivní odezvu. Když máte o něco skutečně hluboký zájem, nezáleží na tom, jestli jste žena.“

„Tohle nejen naplňuje radostí židovskou komunitu, ale také ukazuje, že židovský život - všech skupin, od ortodoxních až po liberální - opět zapustil silnější kořeny,“ prohlásil ke jmenování rabínky německý prezident Wulff.

Alina kráčí ve stopách své jediné německé předchůdkyně – Reginy Jonasové. Ta se rabínkou stala v roce 1935. Za války prošla Terezínem a v roce 1944 ji nacisté zavraždili v Osvětimi. Nikdy ale nemohla plně vykonávat svou funkci - nesměla například vést v synagoze židovské obřady.

Před nástupem Hitlera v roce 1933 žilo v Německu až 570 000 Židů. Z těch, kteří přežili holocaust, se jich po druhé světové válce do země vrátilo jen minimum. Dnes se počet židovských obyvatel Německa odhaduje na 200 tisíc.

Německá rabínka Regina Jonasová
Německá rabínka Regina Jonasová