Oldenburg - Německo má první ženu-rabínku od 2. světové války - Alinu Treigerovou. Slavnostního uvedení do úřadu se zúčastnil německý prezident Christian Wulff i rabíni z celého světa. Ačkoli je pro ortodoxní Židy žena ve funkci rabínky nepřijatelná, liberální komunita v severoněmeckém Oldenburgu si na svém výběru zakládá. Podle agentur jde o velký krok směrem k reintegraci Židů do života moderního Německa.
Německo má první poválečnou rabínku
Treigerová je příkladem úspěšné integrace přistěhovalců z východu. Do Německa přišla po pádu železné opony z Ukrajiny a tvrdí, že v její vlasti to bylo s projevy antisemitismu mnohem horší než v Německu.
Alina Treigerová:
Německo má první ženu-rabínku (zdroj: ČT24)
„Tohle nejen naplňuje radostí židovskou komunitu, ale také ukazuje, že židovský život - všech skupin, od ortodoxních až po liberální - opět zapustil silnější kořeny,“ prohlásil ke jmenování rabínky německý prezident Wulff.
Alina kráčí ve stopách své jediné německé předchůdkyně – Reginy Jonasové. Ta se rabínkou stala v roce 1935. Za války prošla Terezínem a v roce 1944 ji nacisté zavraždili v Osvětimi. Nikdy ale nemohla plně vykonávat svou funkci - nesměla například vést v synagoze židovské obřady.
Před nástupem Hitlera v roce 1933 žilo v Německu až 570 000 Židů. Z těch, kteří přežili holocaust, se jich po druhé světové válce do země vrátilo jen minimum. Dnes se počet židovských obyvatel Německa odhaduje na 200 tisíc.