Jak na oxid uhličitý? Český výzkum uspěl ve světě

Praha - Čeští studenti uspěli ve světě, když získali jednu ze tří hlavních cen a cenu Švédské akademie v nejprestižnější evropské soutěži pro mladé vědce. Miroslav Rapčák a David Pěgřímek zvítězili v konkurenci 132 studentů ze 40 zemí. Zkoumali, co udělá tlak s molekulami oxidu uhličitého. Toho v atmosféře neustále přibývá a podle vědců způsobuje klimatické změny. Práce českých gymnazistů může přispět k řešení, jak se ho zbavit, uvažuje se totiž o jeho ukládání na dno oceánů.

Co ale s tímto plynem udělají vysoké tlaky pod vodní hladinou? Miroslav Rapčák a David Pěgřímek vytvořili počítačovou simulaci, která to ukazuje. S výpočty museli na Ostravskou univerzitu, kde prováděli výpočty na superpočítačích. Na těch normálních by to totiž trvalo roky.

Oba studenti zvítězili mezi českými středoškoláky, uspěli i v soutěži pro mladé evropské vědce. Nyní studují na matematicko-fyzikální fakultě, jejich středoškolská práce ale nezapadne. Chystá se její publikování v prestižním časopisu. „Byla to práce, která byla na úrovni vědeckého článku,“ řekl Petr Klán z Ústavu informatiky Akademie věd.

Výsledky zkoumání mohou brzy ocenit i automobilisté. Kombinace oxidu uhličitého a vysokého tlaku totiž dokáže měnit povrch materiálů a zvýšit jejich tření, což se dá využít třeba u pneumatik nebo brzd. Za svoji práci dostali Miroslav Rapčák se svým kolegou nejen ocenění, ale i pozvání na předávání Nobelových cen, které bude 10. prosince ve Stockholmu.

Ukládání oxidu uhličitého
Ukládání oxidu uhličitého