Zchátrá „mrtvé město“? Italové diskutují o budoucnosti Pompejí

Řím – Italská veřejnost žije již několik dní diskusemi o stavu a budoucnosti starověkých Pompejí. Obnovený zájem o tuto jedinečnou antickou památku vyvolalo zhroucení jednoho z domů, k němuž došlo začátkem listopadu. Na italskou vládu a především ministra kultury Sandro Bondiho se snáší výtky a kritika za zanedbání památkové péče. Italská vláda se proto rozhodla, že městu, které je mrtvé bezmála dva tisíce let, najde starostu, který by měl dalšímu chátrání zabránit.

Dům gladiátorů v západní části Pompejí fungoval ve své době jako jakýsi společenský klub, kde se zápasníci setkávali k diskusím a jednáním. Vybudován byl v poslední vývojové etapě města, tedy krátce předtím, než jej v roce 79 n.l. pohřbila láva ze soptícího Vesuvu.

Ke zborcení domu došlo 6. listopadu ráno a za sesun památky pravděpodobně mohly intenzivní deště. Část budovy totiž zůstávala neodkryta a vzhledem k tomu, že původní vrstva země se pohybuje ve výšce 6 metrů nad pompejskými ulicemi, voda z ní stékala do domu jako ze železničního náspu. Zborcení bylo navíc podle ministra kultury Bondiho „nevyhnutelné“ poté, co byl při rekonstrukci střechy budovy v 50. letech minulého století „chybně“ použit železobeton a váha střechy se zvýšila.

O významný dům nešlo, upozorňuje znalec

Jak konstatoval autor knihy Pompeje, život ve stínu Vesuvu Josef Fryš, média se mýlila, když dům označovala za jednu z „nejvýznamnějších staveb mrtvého města“. „Je to jeden z běžných, méně významných domů, kterých jsou v Pompejích stovky,“ uvedl Fryš. „Nebyl přístupný lidem a ani nebyl celý odkryt. Ani po architektonické stránce nebyl významný - byl zničen během druhé světové války, kdy spojenci bombardovali i tyto památky. To, co jsme mohli vidět, tedy byla rekonstrukce.“

Události kolem stavby opět vyzdvihly varovné hlasy památkářů, kteří upozorňují, že město není dostatečně chráněno. „Itálie má za Pompeje kolosální odpovědnost, mají kulturní význam pro celý svět,“ zdůraznil Andrea Carandini, hlavní italský památkář. Navrhuje prostudovat dům od domu, region od regionu a pro důležité památky najít správce. „I Pompeje potřebují starostu,“ uzavírá.

/*json*/{"map":{"lat":40.749540926931,"lng":14.485033750534,"zoom":18,"mapTypeId":"satellite"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Josef Fryš:

„Stav Pompejí není záviděníhodný a trvá už několik desítek let. V polovině minulého století intenzivní vykopávky skončily a od té doby se to jen nějakým způsobem udržuje.“

Budou mít Pompeje vlastního starostu?

Úloha pompejského starosty ovšem nebude jednoduchá. Památce totiž scházejí peníze, které by mohla vynaložit na svou opravu. Faktem však je, že Itálie ležící na území římského impéria je historickými perlami posetá a jen v okolí Neapole jsou vedle Pompejí také další dvě mrtvá města: Herkulaneum a Stabie. Sehnat finance na opravu a rekonstrukci všech historicky cenných objektů se v době vládních škrtů zdá nemožné. Ministerstvo kultury proto už pracuje na návrhu nadace pro Pompeje, která má zajistit lepší spolupráci mezi odborníky a úřadem.

Události kolem zborceného domu gladiátorů záhy dostaly i ryze politický rozměr. Opoziční Demokratická strana (PD) a Itálie hodnot (IdV) chtějí podat návrh na hlasování o důvěře ministru Bondimu, který prý „napáchal víc škody než Vesuv“. Tento krok nebo případná ministrova demise však podle agentury Reuters dál oslabí koalici italského premiéra Silvia Berlusconiho, který byl kvůli korupčním a sexuálním skandálům sám vyzván ke složení funkce. Bondi patří mezi Berlusconiho blízké spolupracovníky.