Začal summit NATO v Lisabonu, tentokrát i s Ruskem

Lisabon – Úvodním projevem generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena začal dnes večer v portugalském Lisabonu dvoudenní summit Severoatlantické aliance. Spojenci by se tam měli dohodnout na vzniku společné protiraketové obrany, do které by se mělo zapojit i Rusko. Na jednání proto dorazí i ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Spojenci se ale také musí dohodnout, co dál v Afghánistánu, schválit mají také novou strategii NATO na příštích 10 let. Česko na summitu zastupují prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas a ministři Alexandr Vondra a Karel Schwarzenberg.

Spojenci zažívají v Afghánistánu nejkrvavější rok války. Navíc se vrší spory s afghánskou vládou. Aliance tak řeší, jak dál. Americký prezident Barack Obama na summit přijel představit hlavní bod americké strategie. Americká armáda se chce z Afghánistánu stáhnout do roku 2014; Britové plánují úplné stažení o rok později.

Deník The Washington Post dnes také informoval, že Spojené státy chtějí v Afghánistánu poprvé od roku 2001 nasadit tanky, a to především na jihu země v provincii Hílmand, kde vojáci amerického námořnictva vedou tvrdé boje s Tálibánem. Do bojů by se mělo zapojit 16 tanků M1 Abrams.

Video Vstup Evy Hrnčířové a reportáž Bohumila Vostala
video

Vstup Evy Hrnčířové a reportáž Bohumila Vostala

Protiraketový štít tentokrát s Ruskem

Kromě Afghánistánu budou spojenci projednávat i systém protiraketové obrany. Na schůzku proto dorazí i ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Aliance totiž chce, aby se Rusko do projektu také zapojilo. Nový protiraketový plán Severoatlantické aliance bude stát 200 milionů eur. Do systému by se měly postupně zapojovat jednotlivé národní systémy.

Spojenci podle všeho projekt schválí, neoznámí ovšem, proti komu by měl být deštník namířen. O to se zasazuje především Turecko, které nechce, aby byly ohroženy jeho vztahy se sousedním Íránem. Právě ten byl označován jako země, proti které měl být namířen původní navrhovaný protiraketový systém, který plánovaly Spojené státy. „Není třeba jmenovat jednu konkrétní zemi, neboť hrozba se vyvíjí,“ podotkl také pro Financial Times generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen.

Jaká bude v novém systému role Česka, kde měl podle původního plánu vzniknout protiraketový radar, se zatím teprve zvažuje. „Budeme intenzivně přemýšlet o tom, jakým způsobem se ČR do toho projektu bude moci zapojit. Bude samozřejmě záležet na našich finančních možnostech, technologických schopnostech atd. Ale podstatné je, že projekt je pro nás od samého počátku otevřený a bude záležet jenom na nás, jak se do něj zapojíme,“ říká Martin Povejšil, velvyslanec ČR při NATO.

Ještě před večerním zahájením vrcholné schůzky Klaus novinářům sdělil, že Česko bude na summitu podporovat vznik alianční protiraketové obrany. Prezident také označil za vhodné spolupracovat na projektu NATO i s Ruskem.

Nová strategie NATO

Dvoudenní lisabonský summit má také svým způsobem změnit fungování Severoatlantické aliance. Osmadvacet spojenců by se totiž mělo mimo jiné dohodnout na nové strategii na příštích deset let.

Portugalsko se na příjezd světových státníků do Lisabonu připravilo. V zemi platí mimořádná bezpečnostní opatření. Na hranicích byly zavedeny znovu kontroly, i když je Portugalsko v schengenském prostoru. Omezil se i letový provoz nad Lisabonem. Do země nebylo vpuštěno už asi 50 osob kvůli podezření, že by mohly podněcovat k násilnostem.

I NATO má finanční problémy

Nejbolestivějším problémem aliance se čtyřmi miliony vojáků jsou peníze. Američané oproti Evropanům sice platí na výzbroj mnohonásobně víc, ale kvůli krizi ohlašují všichni škrty ve výši miliard dolarů. I proto NATO počítá s rušením čtyř ze svých 11 evropských velitelství a propouštěním tisíců zaměstnanců.

I když je i NATO v dluzích, do nových hrozeb investovat musí. Téměř miliardu eur chce dát kromě protiraketové obrany také na boj s kybernetickým terorismem a na technologie proti nášlapným bombám, které ve velkém zabíjejí vojáky v Afghánistánu.

Masové demonstrace se zatím nekonají

Summit se v Lisabonu koná za velmi přísných bezpečnostních opatření. V ulicích portugalské metropole jsou tisíce policistů, k dispozici mají i vrtulníky a další techniku. Zatím se nicméně žádné masivní a bouřlivé protesty, jaké provázely třeba loňský summit ve Štrasburku, nekonají. Portugalské úřady zabránily některým lidem ve vstupu do země. Dnes se v Lisabonu setkalo několik desítek pacifistů, kteří pořádali různé semináře a přednášky. V sobotu odpoledne se ale chystá větší demonstrace.