Rusko a NATO budou spolupracovat na protiraketovém systému

Lisabon - Na závěr summitu NATO v Lisabonu se uskutečnila i schůzka aliance s Ruskem. To přijalo nabídku spolupracovat na protiraketové obraně se Severoatlantickou aliancí, která chce v příštích letech vybudovat protiraketový deštník za 200 milionů eur. Do systému by se měly zapojit všechny členské státy.

Ruskému prezidentu Dmitriji Medvěděvovi dnes Severoatlantická aliance nabídla spolupráci na protiraketové obraně. Ten nabídku přijal. Oznámil to dnes šéf aliance Anders Fogh Rasmussen na tiskové konferenci po skončení schůzky NATO-Rusko na okraji summitu v Lisabonu. „Poprvé v historii státy NATO a Rusko budou společně spolupracovat, aby se bránily. Rusko ví, že tento systém není namířen proti němu,“ prohlásil Rasmussen o včera schváleném plánu na výstavbu protiraketového deštníku. 

Podle českého prezidenta Václava Klause to ale neznamená, že vznikne jeden společný rusko-alianční systém. „Tady nikdo neplánuje, že by došlo k vytvoření společného, technicky propojeného systému založeného na jednom základě. Předpokládá se, že NATO bude mít jeden systém a ruská federace bude mít druhý systém. V žádném případě se nebudou plést jeden do druhého, ale půjde pouze o co nejrychlejší a nejkvalitnější výměnu informací, která by umožnila přenést informace z jednoho systému do druhého systému,“ prohlásil v Lisabonu Klaus. 

Video Reportáž Evy Hrnčířové a vstup Bohumila Vostala
video

Reportáž Evy Hrnčířové a vstup Bohumila Vostala

Spojenci včera na summitu schválili novou strategii NATO na příštích deset let, její součástí je i vybudování nového protiraketového systému. Jde o to, vytvořit systém, který by propojil různé zbraňové protiraketové systémy jednotlivých států do jednoho protiraketového deštníku. Celý systém by měl vyjít na 200 miliard eur. A nejprve se bude soustředit na nejohroženější oblasti aliance, hlavně na jihovýchod Evropy. Česko by se pod ochranu protiraketového deštínku mohlo dostat až v roce 2018.

NATO zeštíhlí

Aliance se v Lisabonu také shodla na tom, že jako instituce zeštíhlí. Ze 14 agentur zbudou jen tři, zredukuje se i počet velitelů a pracovníků, a to až o 5000 míst. Česka se však tyto úsporné kroky nijak zvlášť nedotknou. Tvrdí to ministr obrany Alexandr Vondra i náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.   

NATO jednalo v Lisabonu i o strategii v Afghánistánu. Alianční vojáci by se odtud měli začít stahovat příští rok v létě. Definitivně by mělo NATO ukončit bojové mise v Afghánistánu v roce 2014. I pak ale budou vojáci v zemi působit, budou už ale jen dohlížet na výcvik zdejších bezpečnostních složek.