WikiLeaks: Putin asi zná pozadí Litviněnkovy vraždy

Londýn – Vladimir Putin zřejmě předem věděl o operaci, při níž byl před čtyřmi lety v Londýně zavražděn bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko. Ten zemřel na otravu izotopem polonia a před smrtí obvinil z otravy tehdejšího ruského prezidenta a nynějšího premiéra Putina. Aféra výrazně poškodila vztahy mezi Británií a Ruskem. Londýn požadoval v rámci vyšetřování vydání ruského agenta a nynějšího poslance parlamentu Andreje Lugového, ale Moskva to odmítá.

Jak vyplývá z amerických diplomatických depeší zveřejněných serverem WikiLeaks, vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí Daniel Fried při setkání se zahraničněpolitickým poradcem bývalého francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka Mauricem Gourdaultem-Montagnem v Paříži v prosinci 2006 označil za nepravděpodobnou variantu, že by Kreml nevěděl o celém spiknutí vzhledem k tomu, že „Putin věnuje pozornost detailům“.

„Gourdault-Montagne nahlas přemýšlel, kdo mohl dát rozkaz k vraždě, a spekuloval, že šlo asi o vyřizování účtů mezi ruskými bezpečnostními službami, nikoliv o přímý zásah Kremlu,“ uvádí depeše, podle níž ale Fried s tímto názorem nesouhlasil. „Připomněl, že Putin věnuje pozornost detailům, a zpochybnil, že by bylo možné, aby nějaké složky bezpečnostních služeb mohly operovat - a už vůbec ne v Británii - bez Putinova vědomí,“ píše se v telegramu s tím, že podle Frieda jsou Rusové stále sebevědomější, skoro arogantní. Bývalý velvyslanec v Moskvě William Burns nicméně poznamenal, že pro uvedené teorie o pozadí Litviněnkovy vraždy nejsou důkazy.

Podle deníku The Guardian, který měl od serveru Wikileaks přednostní přístup k asi čtvrt milionu amerických diplomatických depeší, zřejmě informace z amerických telegramů vyvolají nevoli v obou zemích, které se snaží bilaterální kontakty opět vylepšit a aféru Litviněnko nechat stranou.

Řím má úzké vztahy s Moskvou, byl proti radaru v Česku

Itálie má natolik úzké vztahy s Ruskem, že často podporuje v EU a v NATO zájmy Moskvy. Projevilo se to například kritickými italskými výroky na adresu základen protiraketové obrany v Česku a v Polsku, které chtěla postavit bývalá americká vláda, napsal loni v lednu v diplomatické depeši tehdejší americký velvyslanec v Římě Ronald Spogli.

Kromě negativního názoru na protiraketový štít ve střední Evropě se Řím údajně stavěl i proti navázání užších vztahů NATO s Ukrajinou a s Gruzií. Itálie prý také podporuje ruské plány na změnu evropské bezpečnostní architektury, která by oslabila NATO, a ruskou snahu podkopat plány na zajištění energetické bezpečnosti Evropy.

Ronald Spogli:

„Rusko může spoléhat na italskou podporu při snaze zbavit se iritujících problémů ve svých vztazích se Západem.“

Hlavním důvodem pro velkou podporu Moskvy je podle Spogliho především úzký vztah mezi premiéry obou zemí, Silviem Berlusconim a Vladimirem Putinem. Berlusconi údajně obdivuje „machistický, rozhodný a autoritářský“ způsob, jakým Putin vládne, a přirovnává ho ke svému. Italský premiér se prý také domnívá, že jeho ruský protějšek mu důvěřuje víc než jiným evropským politikům. Sympatie k Rusku ale podle depeše nemá jen Berlusconi, nýbrž celá politická scéna. Levice údajně „zamrzla“ v době studené války a vidí v Moskvě ideologického spojence.