WikiLeaks: USA si část finanční pomoci Afghánistánu strhávají pro sebe

Washington - Spojené státy si strhávají 15 procent z finančních darů, kterými jejich spojenci přispívají do fondu na obnovu afghánské armády. Uvádí se to v depeši z americké mise při NATO v Bruselu, kterou zveřejnil server WikiLeaks. Podle jiné depeše jsou USA rozhořčeny všeobecně panující korupcí v Afghánistánu i „paranoidní“ představou, jakou má o světě afghánský prezident Hamíd Karzáí. Jiné dokumenty zase kritizují neschopnost britských jednotek v zemi. Krátce po zveřejnění depeší nečekaně přicestoval do Afghánistánu na krátkou návštěvu prezident Barack Obama.

Karzáí je podle USA paranoik a slaboch

Za paranoidního, slabošského a příliš sebevědomého označil Karzáího americký velvyslanec v Afghánistánu Karl Eikenberry. V jedné z depeší ho dokonce obvinil, že nedokáže pochopit „ty nejzákladnější zásady budování státu“. „A jeho hluboce zakořeněná nejistota jako vůdce v kombinaci s nepravděpodobností, že by připustil chybu, brání našemu nejlepšímu úsilí najít v Karzáím zodpovědného partnera,“ napsal velvyslanec v depeši z července 2009. Zlomyslný Karzáí se podle něho považuje za národního hrdinu. USA jsou také znepokojeny rolí, jakou hraje v Afghánistánu Írán, především jeho podpora Talibanu. Karzáího současná vize budoucnosti Afghánistánu podle Eikenberryho závisí příliš mnoho na kmenových vůdcích, bojovnících a dalších elitách z minulosti.

Video Rozhovor s Bohumilem Vostalem
video

Rozhovor s Bohumilem Vostalem

Korupce v Afghánistánu je všudypřítomná

Za normu v Afghánistánu dokumenty označují také státní korupci. V lednové depeši týkající se možného složení Karzáího kabinetu je ministr zemědělství zmiňován jako jediný, o němž se neobjevila podezření z úplatnosti. Afghánský ministr zdravotnictví Američanům například prozradil, že poslanci si za jeho schválení řekli o peníze – o tisíc dolarů za jeden hlas.

Depeše taky poukazují na problémy v boji proti praní peněz z obchodu s heroinem a obsahují i obvinění Karzáího nevlastního bratra Ahmada Valího Karzáího, který je podezřelý z napojení na obchod s drogami v zemi. Obvinění ale popírá.

Britské jednotky nejsou schopné zajistit bezpečnost

Američané v dokumentech také tvrdě kritizují britské jednotky v provincii Hílmand za jejich špatnou taktiku. Britové se prý v letech 2006 až 2008 nebyli schopni postarat o bezpečí v provincii a její guvernér nakonec požádal o americké posily.

Na britské vojáky si stěžoval i Karzáí. „Když jsem se vrátil do Afghánistánu, stačilo mi 14 amerických vojáků. V provincii Hílmand bylo natolik bezpečno, že i dívky mohly chodit do školy. Teď je tam 4 000 britských vojáků a lidé nejsou v bezpečí,“ prohlásil loni v únoru afghánský prezident.

Obama krátce navštívil Afghánistán

Krátce po zveřejnění depeší přiletěl do Kábulu nečekaně na krátkou návštěvu americký prezident Barack Obama. Měl na programu setkání s Karzáím, to se ale neuskutečnilo kvůli změně místa přistání.

USA si údajně strhávají poplatek z pomoci afghánské armádě

Další dokumenty upozorňují na rozkrádání fondů pro rozvojové projekty a poplatků za cesty konvojů. Spojené státy si také podle WikiLeaks strhávají 15 procent z finančních darů, kterými jejich spojenci přispívají do fondu na obnovu afghánské armády. Z jedné depeše vyplývá, že se němečtí diplomaté ptali v Berlíně, Washingtonu i Bruselu na osud 50 milionů eur (1,25 miliardy korun), kterými Německo do fondu přispělo, a pohrozili zastavením německé pomoci afghánské armádě.

WikiLeaks cituje z telegramu z americké mise při NATO, který žádá Washington o instrukce, jak reagovat na protesty německého velvyslance při NATO Ulricha Brandenburga. „Uvedl, že peníze na určené projekty nebyly přiděleny, takže projekty se zpožďují. Řekl také, že američtí ženisté si účtují administrativní poplatek 15 procent. Podle něj se němečtí poslanci začínají ptát, co se s těmito penězi děje,“ uvádí depeše. „Zdání, že Spojené státy účtují spojencům přehnané poplatky za peníze, které darovaly afghánské armádě, je během parlamentní debaty těžké vysvětlit,“ napsal do Washingtonu americký velvyslanec při NATO Ivo Daalder.

Fond, který má podporovat infrastrukturu afghánské armády, byl ustaven v roce 2007. Německo do něj přispělo zdaleka největší částkou. Do začátku letošního roku do něj spojenci vložili 123 milionů eur a dalších 151 milionů eur bylo přislíbeno. Na těchto příspěvcích se podílelo 20 zemí. Ve zmíněném případě jde pravděpodobně o fond na vyzbrojování afghánské armády (ANA Trust Fund).

České ministerstvo obrany dnes sdělilo, že loni dalo ze svého rozpočtu do fondu 100 tisíc eur. Částku za letošní rok ještě úředníci nespočítali. Podle mluvčího Jana Pejška jsou české peníze stále uloženy ve fondu, nikdo z nich nečerpal ani nestrhl žádnou částku.