Mnichov – Druhý muž nacistické říše a velitel SS Heinrich Himmler založil v Mnichově 12. prosince 1935 organizaci Lebensborn (Pramen života). Cílem velkolepého projektu bylo zalidnit Třetí říši čistokrevnými árijci, kterým tou dobou uvolňovali životní prostor Židé a ostatní podlidé v koncentračních táborech. Vedení organizace mělo sídlo v Mnichově, kde sídlil i říšský vedoucí SS, který byl de facto vedoucím organizace. S tím souvisí i první z domovů, jenž byl zřízen ve Steinhoeringu u Mnichova a pojmenován Hochland. Celý projekt však skončil s pádem nacismu. Z dochovaných zpráv vyplývá, že od roku 1936 do září 1943 se v domovech Lebensborn po celé Evropě mimo Norska narodilo celkem 5047 dětí. Podle různých odhadů tak mohlo do konce války vzejít z těchto domovů maximálně sedm a půl tisíce árijských dětí.
Himmler odstartoval projektem Lebensborn reprodukci árijské rasy
Rasová způsobilost byla poukázkou do domovů projektu Lebensborn
„Statistiky říkají, že se v Německu ročně provádí šest set tisíc potratů, a představa, že se to týká Němek té nejlepší krve, mne děsí. Podle mého názoru si nemůžeme dovolit ztrácet takto děti po statisících. Zachránit tuto německou krev je naším prvořadým úkolem.“
Devět měsíců po založení byla oragnizace podřízena přímému vlivu SS jakožto organizaci, jejímiž členy se mohli stát pouze rasově kvalitní jedinci. Původní účel Lebensbornu byl podporovat rasově a geneticky hodnotné velké rodiny. Zároveň se měla organizace starat o nastávající matky s dobrými rasovými a genetickými vlastnostmi a jejich děti a o matky samotné. Přestože byly domovy původně určeny především pro svobodné dívky, přicházely do nich i vdané ženy. Fakt, zda jsou vdané nebo ne, nehrál roli. Důležitá byla jen rasová způsobilost nastávajících rodičů.
Domovy Lebensborn byly pro matky vcelku přitažlivé. Vdané ženy sem chodily buď proto, že otcem dítěte nebyl jejich manžel, nebo chtěly využít výhod výrazně nadstandardní lékařské i ošetřovatelské péče. Další výhody vyplývaly z přednostního zásobování nedostatkovými potravinami. Pro svobodné matky byly domovy přitažlivé především tím, že pokud chtěly, mohly být zproštěny veškeré odpovědnosti za své dítě téměř okamžitě po porodu.
Děti narozené v domovech Lebensborn se stávaly majetkem SS
Takto narozené děti si matky mohly na základě povolení odvést domů a vychovávat samy, což byl případ mnoha vdaných žen i několika svobodných dívek, SS ovšem dohlížely na to, aby jim biologičtí otcové platili výživné. Pokud si matka nechtěla dítě ponechat, vzaly si SS na starost jeho umístění do politicky uvědomělých rodin. Celá tato činnost však podléhala naprostému utajení, aby se předešlo možným rozpakům a ostudě.
Domovy Lebensborn měly vlastní systém záznamů o narození, jenž obcházel úřední matriky. Nemanželský původ nebyl do oficiálních dokumentů zaznamenáván a takto narozené děti dostaly jen stručná osvědčení o rasové bezúhonnosti, aby v pozdějším životě neměly potíže s úřady. To je jedním z důvodů, proč je v podstatě nemožné je v dnešním Německu vypátrat.
Když projekt nesplňoval představy, sáhl Himmler ke germanizaci
Při revizi dosažených výsledků v roce 1939 se Himmlerovy představy nenaplnily. Nahrával tomu i fakt, že začaly chodit zprávy o prvních obětech války. Himmler tak vydal nařízení, že všichni příslušníci SS a dalších policejních jednotek musí mít co nejvíce dětí. I tak však nejhorší stránkou celého projektu byla tzv. germanizace dětí. Ta započala po roce 1939, když Německo začalo okupovat vydobytá východní území. Němci na těchto územích násilně odváděli děti, které byly rasově vyhovující, na převýchovu. Někdy šlo o sirotky, ale podle několika dokumentů byla spousta dětí i násilně odebrána rodičům.
„Co je v těchto národech dobré krve našeho rodu, to získáme pro sebe, a bude-li to nutné, tak i tím způsobem, že děti ukradneme a převychováme si je u nás.“
Domovy Lebensborn fungovaly do poslední chvíle, dokud nebyly spojenecké jednotky takřka za dveřmi. Nejprve zanikly ty na západ od Německa, tedy domovy ve Francii, Belgii, Nizozemí a Lucembursku. Jako poslední byl zavřen domov ve Steinhoeringu, kde vše začalo. Když sem Američané 3. května 1945 dorazili, nalezli na místě skoro tři sta dětí a několik matek nejrůznějších národností. Tak skončil podivuhodný pokus o genetickou manipulaci. Heinrich Himmler, jehož pokřivený světonázor stál u zrodu celého šíleného záměru, se 23. května 1945 v britském zajetí otrávil.