Assange na svobodě, o vydání do Švédska se rozhodne v lednu

Londýn – Spoluzakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl propuštěn z vazby. Stalo se tak několik hodin poté, co londýnský odvolací soud potvrdil úterní rozhodnutí o jeho propuštění na kauci 200 tisíc liber a za dalších podmínek, včetně odevzdání pasu, nočního zákazu vycházení a pravidelných návštěv na policii. Proti úternímu rozhodnutí se totiž odvolala žaloba usilující o Assangeovo vydání do Švédska, kde je obviněn ze sexuálních deliktů. Devětatřicetiletý Australan obvinění nadále odmítá, o jeho vydání do Švédska bude soud jednat poprvé 11. ledna.

Dnešní slyšení opět provázel mimořádný zájem novinářů, kteří obléhali soud od časného rána. Před budovou soudu se znovu sešla skupina lidí, kteří demonstrovali na podporu Assange. Soud dnes zamítl švédské odvolání a potvrdil původní podmínky kauce: zaplatit 200 000 liber rovnou a dalšími 40 tisíci ručit v případě, že by podmínky kauce byly porušeny.

Assange po více než týdnu ve vazbě prohlásil, že je rád, že zase může okusit čerstvý vzduch. Doufá také, že bude pokračovat ve své práci. A toto přání se mu podle všeho částečně splní. Agentura AP totiž informovala, že Assagne v honosném sídle svého přítele necelých 200 kilometrů od Londýna, ve kterém je nyní nucen pobývat, využívá kvalitní internetové připojení. Informaci potvrdil i mluvčí WikiLeaks Kristinn Hrafnsson a Assangeovo domácí vězení označil za virtuální.

Video Reportáž Jana Moláčka
video

Reportáž Jana Moláčka

Stíhaný muž od svého propuštění bydlí v domě novináře Vaughana Smithe v hrabství Surrey. Australanův pas bude muset zůstat na policii. Na určené adrese musí být Assange od deseti hodin večer do osmi ráno a musí mít elektronický náramek, který může určit jeho polohu. Podle mluvčího Hrafnssona může Assange tento přechodný azyl používat jako základnu ke koordinaci zveřejňování důvěrných diplomatických depeší, které ve světě vyvolalo rozporuplné reakce.

Dnes se také ukázalo, že se proti Assangeovu propuštění odvolala bez dalších konzultací britská prokuratura, nikoli švédská strana. Mluvčí prokuratury uvedla, že „je standardní praxí u všech případů extradice, že rozhodnutí týkající se kauce dělají úřady dané země“. Nicméně Stephens to označil za „mimořádně neobvyklé“.

Mark Stephens, právník Juliana Assange:

0„Odvolání bylo ze strany Švédů zbytečné, byla to jen součást jejich vendety proti Jullianu Assangeovi.“

Žaloba tvrdila, že existuje vysoké riziko, že by Assange mohl uprchnout ze země. Nicméně soudce Duncan Ouseley dnes při jednání připomněl, že když se Assange dozvěděl o vydání evropského zatykače, pověřil své právníky, aby byli ve styku s britskou policií, aby po něm nemusela pátrat. „To není jednání člověka, který se chce vyhnout spravedlnosti,“ řekl. O vlastním Assanegově vydání do Švédska bude soud jednat poprvé 11. ledna.

Před týdnem se Assange přihlásil londýnské policii, ve vazbě je od 7. prosince. Soud původně jeho žádost o propuštění na kauci zamítl s tím, že Australan nemá v Británii stálou adresu a je u něj riziko, že by mohl uprchnout.

USA zkoumají, zda by mohly Assange obvinit ze spiknutí

Federální žalobci ve Spojených státech zkoumají, zda by Assange mohli obvinit ze spiknutí. Jeho server WikiLeaks od konce listopadu postupně zveřejňuje čtvrt milionu utajovaných depeší amerických diplomatů, které mu zřejmě poskytl vojín americké armády Bradley Manning. Úřady v USA nyní hledají důkazy, zda jej k tomu Assange nepodněcoval nebo mu při tom nepomáhal. Pokud by je našly, devětatřicetiletý Australan by v očích úřadů přestal být pasivním příjemcem dokumentů a stal by se Manningovým komplicem.

Žalobci kvůli tomu mimo jiné zkoumají záznam chatu, který údajně oba muži vedli, když voják depeše stahoval z vojenské sítě SIPRnet. Manning prý také od Assange získal přístupové údaje na zvláštní server, kam některé dokumenty nahrál.

Představitelé amerického ministerstva spravedlnosti se snaží zjistit, jak by Assange mohli obvinit, už od zveřejnění prvních tajných amerických dokumentů na WikiLeaks letos v létě. Nejprve šlo o desítky tisíc vojenských hlášení z Afghánistánu a později i z Iráku. Nedávno pak server začal postupně zveřejňovat čtvrt milionu depeší amerických diplomatů z celého světa.

Julian Assange (39):

- Novinář, internetový aktivista a šéfeditor a mluvčí serveru WikiLeaks.
- Narodil se v australském Townsville 3. července 1971. Studoval mimo jiné matematiku, fyziku a filozofii.
- Byl členem skupinky australských počítačových hackerů International Subversives. V souvislosti s touto činností byl zatčen a dostal pokutu.
- V roce 1993 založil australského poskytovatele internetového připojení Suburbia, který umožňoval necenzurované zveřejňování informací na počítačové síti. Živil se jako programátor a počítačový konzultant. V roce 2006 stál u zrodu serveru WikiLeaks.

Úřady zkoumaly mimo jiné zákon o špionáži z roku 1917 a zákon o počítačových podvodech z roku 1986, ale bez úspěchu. Žalobci díky nim sice v minulosti obvinili původce úniků a hackery, nikdy ale příjemce uniklých dokumentů za to, že je poskytl někomu jinému. Assange v takovém případě chrání první dodatek americké ústavy, který zaručuje svobodu slova.

Německá média: Skoncujte s kriminalizací WikiLeaks

Německá média a novinářské organizace dnes vyzvaly ke skoncování s kriminalizací WikiLeaks. Skutečnost, že zveřejňoval utajované dokumenty, lze podle nich kritizovat, odmítají ale jakoukoli formu cenzury státními nebo privátními místy. „Když internetové firmy využívají svou tržní moc, aby omezily tiskový orgán, rovná se to vítězství ekonomických prostředků nad demokracií,“ zdůrazňuje dokument.

Mezi prvními provolání podepsaly deníky Tageszeitung, Frankfurter Rundschau, Der Freitag, Tagesspiegel a Berliner Zeitung a také evropská organizace na ochranu lidských práv (ECCHR). Následně se připojil Německý svaz novinářů a organizace Reportéři bez hranic.

WikiLeaks pokračuje ve zveřejňování depeší

WikiLeaks dál zveřejňuje hlášení amerických diplomatů. Jedno z nich právě v den odvolacího soudu vzbudilo velký zájem nejen v Británii. Velvyslankyně v Ázerbajdžánu v roce 2008 informovala Washington o úniku plynu z vrtné věže společnosti BP v Kaspickém moři. Plošinu muselo opustit všech 211 pracovníků, údajně šlo o největší evakuaci v dějinách BP. O incidentu se svět nedozvěděl ani tehdy, ani letos, kdy byla dlouhé měsíce na titulních stranách katastrofa ropné plošiny stejné společnosti v Mexickém zálivu.

Z depeší vyplývá, že BP se snažila katastrofu v Ázerbájdžánu utajit tak intenzivně, že dokonce ukrývala informace o ní i před svými ropnými partnery. Katastrofa však vedla k tomu, že dvě ropná pole musela být vyřazena z provozu a ázerbájdžánská vláda kvůli tomu přicházela až o 50 milionů dolarů denně. Podle Wikileaks také ázerbajdžánský prezident obvinil BP, že jeho zemi ukradla ropu v hodnotě deseti miliard dolarů a že využívá „mírného vydírání“ k tomu, aby získala právo těžit obrovské zdroje zemního plynu kolem Kaspického moře.